Pro syna i rodinu. Libor dělá maximum pro to, aby se znovu postavil na nohy

Jak sám říká, diagnóza se nepodařila odhalit včas, a z toho důvodu je teď Libor odkázaný na pomoc druhých.

„Vždy jsem byl spíš ten člověk, který pomáhá ostatním. Věčně usměvavý, občas trochu sarkastický, ale hlavně milující svou rodinu. Vše začalo v roce 2024, kdy mě silně začala bolet záda. Nakonec jsem skončil v pracovní neschopnosti a po čase jsem musel změnit zaměstnání. Celý život  pracuji rukama a stojím na nohou, bohužel tato situace mi to nedovolila a v tu chvíli jsem začal vykonávat kancelářskou práci. Navštěvoval jsem lékaře, různá vyšetření, rehabilitace a cvičení, ale problémy bohužel nezmizely. Naopak se to začalo zhoršovat, bolesti vystřelovaly do nohou až mi párkrát vypověděly službu a upadl jsem na zem,“ vrací se Libor Chleboun do minulosti.

Vloni v září se Libor s přítelkyní rozhodl, že navštíví hradeckou fakultní nemocnici. A tam magnetická rezonance odhalila zásadní problém. „Vyřezlá ploténka mezi obratli Th9 a Th10, která utlačovala míchu natolik, že se lékaři divili, že ještě chodím. Průchod míchy by měl mít 15mm, v mém případě to byly 4mm a v jednom místě i 2mm, proto kdejaký prudký pohyb byl pro mě v tu chvíli nebezpečný,“ popisuje čtyřicetiletý muž.

Pak už šlo vše ráz na ráz. Libora ihned hospitalizovali a začalo plánování hodně náročné operace, která proběhla po týdnu. „Plán byl na čtyři hodiny, riziko ochrnutí bylo vysoké, ale jinou možnost jsem neměl. Operace se protáhla na osm hodin, ztratil jsem přes šest litrů krve a můj stav byl velmi vážný,“ říká Libor.

„Jsem ochrnutý." 

První dva dny byly kritické. Po určité stabilizaci přišla další komplikace. Při první operaci se nepodařilo odstranit celý výrůstek spolu s částí obratle a nahradit ho implantátem. Proto bylo nutné podstoupit druhou operaci. „Ani ta se bohužel neobešla bez komplikací.  Když jsem se probudil, necítil jsem od pasu dolů nic. V tu chvíli mi hlavou proběhla myšlenka: Jsem ochrnutý. Ten moment změnil úplně vše. Najednou jsem byl upoutaný na lůžko, přestal jsem ovládat základní tělesné funkce a stal jsem se závislým na pomoci zdravotnického personálu a především na pomoci mé přítelkyně, která je mi obrovskou oporou.“

Libor se musel řadu věcí učit od začátku, týden před Vánocemi byl převezen do Motola, kde začal rehabilitovat. Aktuálně se nachází v rehabilitačním ústavu v Kladrubech, kde každý den intenzivně rehabilituje a snažímse znovu získat kontrolu nad svýma nohama.

Potřebuje bezbariérové bydlení 

„Další velkou starostí je návrat domů. Kvůli svému zdravotnímu stavu potřebuji bezbariérové bydlení. Dům, který jsme s rodinou budovali jako náš sen, jsem bohužel nestihl dokončit. Nyní museli nastoupit řemeslníci, aby dům dokončili, ale i to stojí nemalé peníze a tak je to vše finančně náročnější. Moje cesta je a bude finančně náročná, čekají mě výdaje za zdravotní pomůcky, rehabilitace a cesty spojené s rehabilitací, úpravu bydlení a další věci, které jsou nezbytně nutné pro nový způsob života. Dlouho jsme si mysleli, že to zvládneme sami, postupně ale zjišťujeme, jak náročná tato situace opravdu je a bude,“ je si vědomý Libor Chleboun.

Proto se obrací na ochotné dárce, kteří by mu prostřednictvím veřejné sbírky chtěli pomoci. „Chci tu být pro svého malého syna, pro svoji milující rodinu i přátele a udělat maximum pro to, abych byl co nejvíce samostatný a jednou se na nohy zase postavil. A věřím, že ten okamžik přijde. Na závěr bych chtěl říct jen jedno: Nikdy nevíme, co přinese zítřek. Proto bychom si měli vážit každého okamžiku,“ uzavírá Libor Chleboun. 

Vybrané finance  ze sbírky budou  použity na veškerou zdravotní péči a pomůcky, které jsou nad rámec zdravotního pojištění, které mohou výrazně zlepšit kvalitu Liborova života.