Počasí dnes16 °C, zítra19 °C
Sobota 18. května 2024  |  Svátek má Nataša
Bez reklam

Když do Hradce přišli nacisti: místní fašisti byli radikálnější než sami okupanti

15. března 1939 do Hradce Králové dorazila německá okupační armáda. Zatímco někteří se odvážili dát najevo nesouhlas, jiní přivítali řadu populistických kroků, kterými se okupanti snažili místním zalíbit. Místní mladí fašisté se brzy přidali k pronásledování židů a se svou urputností dokonce i předčili německé vedení.

„Podle vůle vůdce a nejvyššího velitele německé branné moci vkročilo německé vojsko na vaše území s příkazem, aby udrželo klid a pořádek a převzalo ochranu obyvatelstva,“ stálo na titulní straně listu Kraj královéhradecký ze dne 16. března 1939.

„Policejní hodina stanoví se pro všechny hostince na 20 hodin.

V době od 21 do 6 hodin nesmí žádný obyvatel svůj dům opustit. Kdo za účelem zaměstnání v uvedené době dům opustit musí (n. př. lékaři, železničáři atd., nechť si obstará ihned u purkmistra neb starosty průkaz opatřený razítkem některého německého vojenského velitelství neb správního úřadu.

Veškeré tábory lidu a průvody se zakazují.

Všechny zbraně včetně munice, třaskaviny, dále veškeré radiovysílače, které nejsou státním majetkem, musí býti odevzdány purkmistrům neb starostům za stvrzenku a tyto je odevzdají nejbližšímu vojenskému úřadu.

Přečiny a zločiny proti veřejné bezpečnosti, proti vojsku a jeho zařízení a proti ustanovení německých vojenských a civilních úřadů se bezohledně stíhají a těžce trestají.

Upozornění občanstvu na Hradecku: při obchodním styku s místním obyvatelstvem platí příslušníci německé branné moci říšskými markami. Obchodníci se upozorňují, že jsou povinni marky přijímati, přičemž jedna říšská marka se počítá na deset korun." (Kraj Královéhradecký, 16.3.1939)

Po vytvoření protektorátu byl kurz marky ku koruně 1:10. Pro německé vojáky tak bylo v Čechách neobyčejně levně. Pamětníci vzpomínají, jak tehdy obsadili cukrárny a přejídali se tam sladkostmi.

„S pocity nejhlubší bolesti zahajuji tuto první schůzi ve znásilněné republice Československé,“ tak starosta Josef Pilnáček uvedl 14. října 1938 první schůzi zastupitelstva po Mnichovské dohodě. Na jednání zastupitelstva se kromě smutku a rozhořčení objevil i odpor proti německému a židovskému obyvatelstvu a emigrantům. „Městská rada též vyzvala příslušné instituce, aby bránily vzniku nových obchodních podniků přicházejících z pohraničí, které by konkurovaly místním, novou situací ohroženým, podnikům a občany města varovala před pronajímáním bytů a dalších prostor nečeské emigraci,“ stojí ve Sborníku o životě v Hradci Králové v letech 1938-1945.

Židé jako terč

Jak sborník dále uvádí, německý problém byl brzy na to redukovaný na problém židovský. „Židé, prezentovaní jako germanizátoři českého pohraničí a vykořisťovatelé českého národa, se stávali terčem nevybíravých útoků místního pravicového tisku. Snaze židovských obchodníků přenést své podniky z okupovaného pohraničí do města byla věnována neustálá pozornost. Nakonec „se dočkali“ i místní židé, když výkladní skříně jejich obchodů začaly být polepovány protižidovskými hesly a stávaly se cílem útoků místních fašistů i radikálů z Mladé národní jednoty.“ 

Se vstupem okupačního vojska došlo v Hradci Králové k velké nákupní horečce. Lidé nakupovali zásoby potravin a věci denní potřeby, čímž došlo k nárůstu cen.

Radikálností mladých byla naopak zaskočena starší generace politiků, kteří se demokratických německých emigrantů a židů zastávala a připomínala odkaz demokratické republiky T. G. Masaryka. 

Odtržení pohraničí po Mnichovské dohodě znamenalo i obrovský příliv českých uprchlíků. „Město se snažilo ze všech sil migraci zvládnout, došlo k přípravě rychlé výstavby třech obecních činžovních domů, nárůstu zdravotních, sociálních a podobných výdajů, ale stav se zlepšoval jen pomalu,“ uvádí sborník.

„Nejtěžší situace nastala v oblasti bydlení; příliv uprchlíků nejen obsadil všechny volné byty, ale též zvyšoval cenu za jejich pronájem,“ stojí ve sborníku. Dalším velkým problémem byl nárůst nezaměstnanosti. Z těchto důvodů v Hradci vznikla tzv. hospodářská policie, která měla na starosti lichvu a další hospodářské přestupky.   

15. března 1939 v Hradci Králové zavlály nacistické vlajky s hákovým křížem. Kolem desáté dopoledne do města totiž dorazily „německé obranné síly“. Bez odporu došlo k předání města včetně vojenských objektů, ještě předtím však českoslovenští důstojníci zničili většinu vojenského materiálu. Společně s Wehrmachtem do Hradce Králové dorazilo i gestapo a brzy došlo k velkému zatýkání komunistů, marxisticky orientovaných německých emigrantů a židovských emigrantů, kteří se zapojovali do politického dění.  

Běžný život v protektorátu

Nacisté ze dne na den na silnicích zavedli změnu směru jízdy.

Se vstupem okupačního vojska došlo v Hradci Králové k velké nákupní horečce. Lidé nakupovali zásoby potravin a věci denní potřeby, čímž došlo k nárůstu cen. Jednou z největších změn, které německé vojsko zavedlo, byla změna směru jízdy, což vedlo k nárůstu drobných dopravních nehod.  

Auta ze dne na den musela začít jezdit po pravé straně vozovky – do té doby se v Československu jezdilo po britském vzoru vlevo.

Nacisté se ale místním zároveň snažili zalíbit, a to především skrze sociální politiku. Chudým a potřebným v polní kuchyni na Střelnici poskytovali obědy a večeře. Nárazově vydávali také potraviny, šatstvo, prádlo a obuv. Českým dělníkům nabízeli možnost lépe placené práce v Německu, čímž se snažili vyřešit vysokou nezaměstnanost. Žádná z těchto pomocí se však netýkala židů, ti byli naopak vytlačováni z hospodářského života a hromadně propouštěni ze zaměstnání. Část místních to velmi přivítala, protože propouštěním židů se uvolnila další pracovní místa.

Pracovních míst se musely vzdát také ženy. Měly tak uvolnit místo nezaměstnaným mužům. „…jejich místo bylo spatřováno pouze v obětavé práci pro rodinu a ve výchově dětí v národním duchu,“ jak vychází z dobového periodika Osvěta lidu.

Nezaměstnaní dělníci byli povinni svůj stav nahlásit úřadům. Ty je pak nejčastěji posílali do pracovních táborů na veřejně prospěšné práce. To ale vyvolávalo vlnu nespokojenosti, protože šlo o práci fyzicky náročnou a nekvalifikovanou. Kdo však odmítl nebo se nenahlásil do stavu nezaměstnaných, byl označen za „práce se štítící“ a poslán do kárného tábora.

Místní fašisté zorganizovali sérii přednášek o židovském nebezpečí a aktivně svévolně označovali neárijské podniky. 

Starosta Pilnáček společně se zastupitelstvem odmítali odstoupit, což ze strany místních fašistů vedlo k řadě útoků. Starosta byl obviněn, že je členem židozednářské lóže, že odmítá odejít z dobře placeného místa a byl osočován z údajné korupce na úřadě.  

Hlavní vlna nenávisti byla ale namířená proti židovské komunitě. Místní fašisté zorganizovali sérii přednášek o židovském nebezpečí a aktivně svévolně označovali neárijské podniky. V létě 1939 bylo pak židům zakázáno koupání na veřejných koupalištích a zakázán vstup do většiny restaurací.

Stateční Hradečáci

Mezi místními se ale objevilo také spoustu statečných, kteří se nebáli nacistům vyjádřit svůj odpor. „K prvnímu většímu veřejnému vyjádření odporu došlo 30. dubna 1939 při příležitosti Hitlerových narozenin. … V předvečer velkého nacistického svátku došlo ve městě k manifestačnímu vyjádření nesouhlasu s okupací u pomníku T. G. Masaryka, kde se po celý večer střídali hradečtí občané přinášející květiny a svíčky. Druhý den se demonstrace opakovala ve větším měřítku a rozšířila se i na pomník Legionáře. Během večera byly policejními orgány zabaveny letáky, nápisy a pohlednice připomínající odkaz první republiky a vyzývající k odporu.

V souvislosti s oslavami došlo na Novém Hradci Králové k odcizení říšskoněmecké vlajky z budovy pošty. To vyvolalo okamžitou reakci ze strany okupačních orgánů, byly provedeny hromadné domovní prohlídky a došlo i na výhružky v tisku, které nakonec vedly k úspěchu – zmizelá vlajka byla z Hradce Králové poštou zaslána na novohradecký obecní úřad.

Německé úřady se ze situace poučily, a tak před dalšími vhodnými demonstračními dny – 1. májem a Svátkem matek 14. května – přistoupily k preventivním opatřením. Obyvatelstvo bylo varováno před shromažďováním, bylo zakázáno tradiční pálení čarodějnic i oficiální oslavy prvního máje a dne matek,“ vypráví sborník o životě v Hradci Králové v letech 1938-1945.  

Postupně byly také odstraněny poslední zbytky občanské společnosti. „Rozhlas a tisk byly podrobeny cenzuře a národně orientované české spolky a politické organizace byly rozpuštěny (Sokol, Junák, legionářská sdružení atd.). České vysoké školy byly již v roce 1939 uzavřeny, mladí lidé byli posíláni na nucené práce do Německa, Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů,“ uvádí Post Bellum. Protektorát Čechy a Morava zanikl společně s Třetí říší na konci druhé světové války.

Hodnocení článku je 88 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Státní okresní archiv Hradec Králové, Post Bellum

Štítky neobyčejní, historie, Hradec Králové, nacisti, druhá světová válka, protektorát, židé, Pilnáček

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

J M

Ta paralela s Ukrajinou.

Středa, 28. prosince 2022, 11:35Odpovědět

Když do Hradce přišli nacisti: místní fašisti byli radikálnější než sami okupanti  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.