neděle 26. června 2022 Adriana

Omezte více pesticidy, vyzývá Evropská unie. Česko ale ani přesně neví, kolik jich spotřebuje

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

Text byl původně publikován na webu Ekonews, který zároveň vydává podcast. Všechny díly si můžete poslechnout zde. Podcast Ekonews vychází minimálně dvakrát do měsíce. Moderuje ho Martina Patočková a Veronika Němcová.

Zhruba čtyřicet procent tuzemských podzemních vod obsahuje podle posledních měření nadlimitní množství pesticidů, u povrchových vod jde o dvacet procent. Výsledkem mimo jiné je, že podle údajů z roku 2019 pilo vodu s větším množstvím chemických prostředků zaměřených na hubení škůdců v Česku asi 220 tisíc lidí. Dalším problémem může být voda, v níž sice pesticidy limitu nedosahují, ale objevují se v různých kombinacích, o jejichž dopadech se zatím příliš neví.

„Vzhledem k pokračujícím problémům Česka s pesticidy, kdy je zasaženo třicet procent zdrojů pitné vody, je třeba v tomto směru jednat,“ vyzývá Evropská komise. V podstatě totožné připomínky vznesl vůči ministerstvu zemědělství loni tuzemský Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Monokulturní země

Evropská unie si dala za cíl snížit do roku 2030 oproti současnému stavu používání pesticidů na polovinu. A nyní nabádá Česko, aby bylo při omezování těchto látek ambicióznější, a to včetně těch nejrizikovějších. Vláda totiž žádné kvantitativní cíle zatím nestanovila, což by mělo ministerstvo zemědělství doplnit.

Většina pesticidů pochází od farmářů. „Současný systém zemědělství v Česku je u většiny významných plodin, které zaujímají podstatnou část orné půdy, jako jsou obilniny, kukuřice, řepka, takřka stoprocentně závislý na chemické ochraně rostlin, tedy na aplikacích převážně syntetických pesticidů,“ shrnuje Pavel Rotter působící na Mendelově Univerzitě v Brně a který nyní dokončuje obsáhlou analýzu o používání a dopadech pesticidů.

Jedním z problémů je stav českého zemědělství. Pěstují se příliš velké bloky téže plodiny, plodina se opakovaně pěstuje na stejné ploše několik let, nebo se přeskočí pouze jeden rok, takže si půda neodpočine. To je velmi časté v případě řepky a kukuřice. V zemědělské krajině chybí více zelených ploch a půda je obecně ve špatném stavu.

„Všechny tyto věci zpětnovazebně posilují závislost systému na pesticidech, protože se nemohou vhodně a plně uplatňovat přirozené regulační mechanismy, jako jsou například vlivy přirozených predátorů škůdců,“ uvádí Rotter. Velcí čeští zemědělci naopak poukazují na to, že používání chemikálií na polích za poslední roky omezili dostatečně.

Konkrétní opatření nepřijímáme, jen zvažujeme

Nejvyšší kontrolní úřad loni došel k tomu, že Česko má v nakládání s pesticidy značné mezery. „Opatření realizovaná podle Národních akčních plánů a zpracovaná ministerstvy životního prostředí, zemědělství a dopravy nejsou dostatečná,“ píše mimo jiné NKÚ. Cíle nastavené ministerstvy životního prostředí a zemědělství na zlepšení kvality vody v souvislosti s pesticidy byly velmi obecné. Z přijatých plánů se plní jen formální a podpůrná opatření, zjistili kontroloři. Konkrétní opatření nikdo neřeší, případně se převedla do dalšího období a namísto „přijmout opatření“ si úředníci dali do dokumentu jen slovíčko „zvážit“.

Ministerstvo zemědělství ohledně pesticidů zaujímá k možným změnám opatrný postoj a podporuje argumenty tuzemské zemědělské lobby. „Zelenou dohodu můžeme vnímat jako šanci na soběstačnost v energiích. Nicméně zejména při snižování hodnot při používání antimikrobik a pesticidů je třeba uplatňovat spravedlivý přístup napříč EU. Česko totiž již dříve značně snížilo spotřebu pesticidů, výrazněji by ji tedy měly snižovat státy, ve kterých je spotřeba několikanásobně vyšší než v České republice,“ uvedl před pár týdny úřad v reakci na připomínky Evropské komise k Strategickému plánu Státní zemědělské politiky. Což má být jakýsi jízdní řád tuzemského zemědělství pro příští léta.

„Jakékoli dohady, jak přesně budou jednotlivé připomínky Evropské komise akceptovány či upraveny, jsou nyní předčasné, protože bude záležet právě i na následujících jednáních a konzultacích. Z mnoha vznesených připomínek Evropské komise je zřejmá potřeba bližšího vysvětlení a mnohdy i nepochopení,“ tvrdí mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Data na vodě

Snížení využívání pesticidů v Česku úředníci a zemědělci dokumentují na číslech za poslední léta. V období od roku 2010 do roku 2020 kleslo v tuzemsku využívání prostředků na ochranu rostlin z 11,6 milionu kilogramů ročně na 11 milionů, tedy o pět procent. Účinných látek se do půdy dostalo o 27 procent méně – jejich množství se do roku 2020 snížilo z 5,2 na 3,8 milionu kilogramů.

Vykazovaná čísla však nejsou jednoznačně spolehlivá, jak loni upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Kontroloři totiž prozkoumali, z čeho tato čísla vycházejí, a došli k následujícím zjištěním:

  • Údaje o spotřebě pesticidů pocházejí od zhruba tří tisíc zemědělců, což je desetina všech aktivně hospodařících zemědělských firem v Česku. Celkové číslo se odvozuje z tohoto vzorku.
  • Informace o použitých účinných látkách sledují jen produkty prodané v Česku, nikoli ty nakoupené v zahraničí a do Česka dovezené.
  • Data o spotřebě poskytnutá vzorkem zemědělců nikdo neověřuje.
  • Elektronicky se údaje předávají jen na dobrovolné bázi, v letech 2013 až 2019 šlo o 11 až 14 procent farmářů.

„Ministerstva nezavedla systém povinné elektronické evidence použití pesticidů, respektive přípravků na ochranu rostlin, a nenastavila pravidla cíleného monitoringu pesticidních látek v pitné vodě. Na úrovni ministerstev je příprava tohoto systému řešena minimálně od roku 2013. Ministerstvo zemědělství tak stále nemá přesné a aktuální informace nejen o aplikovaném množství pesticidů, ale ani o lokalitách, kde k aplikaci došlo,“ uvádějí dále kontroloři.

A jak připomínají experti Hnutí Duha ohledně účinných látek, na ně bývá nabalena celá řada dalších látek, jejichž vliv už se nesleduje, ale jejichž účinky jsou také mnohdy zásadní a škodlivé.

Povinné sledování pesticidů se zaseklo

Cíleným monitoringem, jak o něm mluví NKÚ, se v tomto případě rozumí monitoring reziduí pesticidů v povrchových a podzemních vodách využívaných jako zdroj pro pitnou vodu. Ten by se měl zakládat na znalosti aplikovaných přípravků, struktuře pěstovaných plodin a dostupných informacích o dosavadním výskytu reziduí. Kvůli tomu nemají například producenti pitné vody rychlé informace o použití pesticidů v dané oblasti a nemohou rozbory vody zaměřit na danou látku.

Povinný elektronický monitoring měli přitom úředníci zavést podle Národního akčního plánu do letošního roku. Není. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého je povinná elektronická evidence součástí novely zákona o rostlinolékařské péči, kterou nestihla projednat minulá sněmovna. Novela má být znovu na pořadu jednání a platit by mohla od ledna příštího roku.

„Novelou zákona je navrženo, aby zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 hektarů byli povinni vést záznamy o používání přípravků na ochranu rostlin nebo pomocných prostředků,“ doplňuje Bílý. Údaje mají zemědělci předávat do konce měsíce následujícího po aplikaci.

To ale může podle Nejvyššího kontrolního úřadu být dlouhá doba. „V některých případech může být časový rozdíl mezi aplikací pesticidu a předáním informace ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) i dva měsíce. Zároveň znění novely neupravuje předávání evidovaných informací o aplikovaných pesticidech producentům pitné vody, takže ani nevytváří podmínky pro cílený monitoring pesticidních látek ve zdrojích surové vody,“ vysvětluje mluvčí NKÚ Jaroslav Broža. Podle kontrolorů tak stále existuje riziko, že ani nová evidence nebude cílený monitoring pesticidů poskytovat.

Evropa stříká a my ne

Otázkou je, s čím přijde nový akční plán bezpečného používání pesticidů, který by měl začít platit od příštího roku. Ten by měl vzít v potaz připomínky NKÚ z loňské kontrolní zprávy. „K navrženým opatřením nového akčního plánu, včetně výchozích a cílových hodnot a měřitelných ukazatelů, by měly být doplněny organizace odpovědné za jejich sledování a vyhodnocování jejich plnění,“ uvádí mluvčí Broža.

Dalším argumentem ministerstva zemědělství i Zemědělského svazu je, že v evropském srovnání jsme na tom dobře. „Podle Eurostatu patří Česko mezi trojici unijních zemí, s Portugalskem a Irskem, kde se množství účinných látek obsažených v použitých přípravcích na ochranu rostlin snižuje nejvíce. Za poklesem stojí především zákaz některých insekticidů na bázi neonikotinoidů a omezené používání účinné látky glyfosát. V šetrném zemědělském hospodaření tak máme náskok,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Bílý.

Expert Hnutí Duha na zemědělství Martin Rexa ale upozorňuje, že jedno srovnávané číslo nic nedokumentuje. Neříká nic o tom, jak jsou pesticidy toxické, jak mají ostatní státy náročné skladby plodin a podobně. „Srovnatelné statistiky napříč státy neexistují, každý sleduje něco jiného, v různých obdobích. Logické by bylo sledovat dva státy ne v absolutní spotřebě, ale kolik se spotřebuje v průměru třeba na hektar pšenice," uvádí Rexa.

Nyní chce tuto praxi Evropská unie změnit. „Česko ale ještě za ministra Tomana takovou změnu blokovalo a blokuje ji i nyní,“ dodává Rexa.


Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Hodnocení článku je 20 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto unsplash.com

Štítky kontrola, pesticidy, voda, zemědělství

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.