Ústavní soud (ÚS) kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů zrušil část volebního zákona. Koalicím stran a hnutí nově stačí pro vstup do Sněmovny pět procent hlasů voličů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež pro vstup koalicím stanovily deset, 15, respektive 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d´Hondtovy metody. Nález, který ÚS dnes zveřejnil, nemá časový odklad, dopadne tedy už na podzimní sněmovní volby.
Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny, a to právě u rozdělování mandátů stranám v jednotlivých krajích. Politici musí změny stihnout do voleb.
"Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů a současně aby tento volební zisk byl promítnut do přidělování mandátů v rámci jednotlivých krajských kandidátek takové volební strany," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jana Filipa.
Z nálezu plyne, že i v nové úpravě lze částečně využít d´Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím, případně i jiné řešení. Přesné instrukce politikům ÚS dávat nechce. "Je úkolem zákonodárce najít cestu," napsali soudci v posledním odstavci nálezu.
Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.
Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížil legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolal nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohl by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.
ÚS nebyl při rozhodování o volebním zákonu jednotný. Čtyři soudci mají odlišné stanovisko. Dosavadní systém podle nich možná nebyl ideální, ale zachovával ústavní zásady poměrného zastoupení.
"Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce," stojí v odlišném stanovisku soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka.
ÚS kvůli covidové situaci vyhlašoval nález na svých webových stránkách, které ovšem ve stanovený čas zkolabovaly. Zveřejnění nálezu se tak odložilo asi o deset minut.
Prezident Miloš Zeman už před dnešním nálezem vyjádřil obavu, že případné škrty ve volebním zákoně by mohly způsobit neřešitelnou krizi. Neobvykle časným vyhlášením voleb se ale ještě bude zabývat ÚS na základě podnětu Spojených demokratů - Sdružení nezávislých, případně dalších jednotlivců nebo stran. Návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí sice ÚS v úterý odmítl, připustil ale možnost přezkoumat vyhlášení voleb na základě individuálních stížností.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
