Galerie Na Hradě v historickém centru Hradce Králové dnes otevře výstavu výtvarníka ukrajinsko-židovského původu Michaila Ščigola nazvanou Poslední příběh. Jde o jeho první velkou výstavu od jeho úmrtí loni v létě.
"Poslední příběh malířského hledání Michaila Ščigola zahrnuje převážně práce z nejnovějšího cyklu Deníky France Kafky. V menší míře budou zastoupena také díla z cyklu Černobílý ateliér, který vznikal v rozmezí let 1995 a 2014 v Hradci Králové. Společným rysem výstavy je černobílá paleta," uvedl jeden z organizátorů výstavy Miloš Starý.
Výstava Poslední příběh je nejnovější výpovědí Michaila Ščigola k tématu vlastního subjektivního pohledu na svět, měnící se v obecnou lidskou pravdu. "Michail na vernisáži v Galerii Na Hradě 15. února s námi nebude. Je omluven. Bohužel, jednou provždy. Promluví k nám ale prostřednictvím svých obrazů," řekl ČTK Starý.
Návštěvníci uvidí na výstavě z cyklu Deníky France Kafky 15 velkoformátových pláten a 20 menších. "To je doplněno sedmi temperami na papíře z roku 1995 z cyklu Černobílý ateliér," řekl Miloš Starý.
Cyklus Deníky Franze Kafky vystavoval Ščigol na konci roku 2021 v Jičíně. "Nikoho z nás tehdy nenapadlo, že je to poslední výstava, na níž je malíř osobně přítomen. Hradec Králové byl městem, které Michaila kdysi vlídně přijalo. Mnohokrát zde vystavoval a zdejší výtvarníci jej vzali za svého. Hradecká veduta se často objevuje na jeho plátnech. Michail Ščigol se sem tak vrací prostřednictvím svého posledního velkého cyklu," řekl Miloš Starý.
Ščigol se narodil 26. srpna 1945 v Čeljabinsku v dnešním Rusku ukrajinským rodičům židovského původu. Žil na Ukrajině v Kyjevě, kde absolvoval Vysokou školu architektury a později nástavbu urbanistiky na Vysoké školy architektury v Moskvě. V roce 1974 byl přijat do Unie ukrajinských architektů. V Kyjevě působil a maloval až do roku 1990. Do Železnice přijel, aby byl u léčby nemoci svého syna.
Jeho dílo v sobě nese odkazy El Greka, moderní exprese, Oskara Kokoschky či Marka Chagalla. Proslul cykly věnovanými Valdštejnovi, Vladimíru Komárkovi, Chorvatsku, Notre Damu, Tančícímu domu, Železnici či Franzi Kafkovi. Odborníci v jeho díle oceňují upřímnost, pravdivost, vlivy staré ruské lidové malby, naivního umění či kubismu i přiznání nejniternějších stavů duše.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
