Dnes už čtyřletý Adámek z Liberce se narodil s vzácným Dandy-Walker syndromem, který zhoršuje pohyb a chůzi. Doktoři mamince řekli, že bude ležák a nebude mluvit. To se nepotvrdilo, díky neúnavnému cvičení je Adámek veselý kluk, který si rád hraje. Jenže neurorehabilitace, které chlapec v Liberci v centru Sarema navštěvuje, neproplácí zdravotní pojišťovna, a to dělá vrásky na čele jeho mamince, která je samoživitelka.
Adámek má vrozenou vývojovou vadu mozku, která se projevuje už v těhotenství. V česku se to týká zhruba jednoho miminka z třiceti tisíc. Během těhotenství se přitom na nic nepřišlo. „Přišlo se na to úplnou náhodou asi tři dny po porodu, kdy se namátkou dělalo sono hlavy. To už bylo jasné, že syn bude postižený, ale nevědělo se, v jakém rozsahu. To jsem se dozvěděla až v jeho čtvrtém měsíci, kdy už bylo možné provést magnetickou rezonanci,“ vzpomíná maminka Adámka.
„Po šestinedělí jsme začali cvičit Vojtovu metodu a tu jsme cvičili až do jeho jednoho roku. Potom jsme začali jezdit do lázní a následně cvičit Bobath koncept. V libereckém rehabilitačním centru Sarema cvičíme více než rok,“ popisuje trnitou cestu, kterou s Adámkem ušla.Absence svazku nervových vláken Adámkovi brání v pohybu, má špatnou stabilitu a oční vadu. „Po porodu mi bylo řečeno, že z něj bude ležák a nebude ani mluvit,“ pokračuje maminka. Z Adámka je veselý chlapec, který si rád hraje. Jeho stav je i podle lékařů právě díky mamince, která s chlapcem neúnavně cvičí.
Vzpomíná, jak šťastná byla, když Adámek začal doma chodit kolem nábytku. „Nebýt toho intenzivního cvičení, dopadlo by to špatně. Ale je to vydřené, nemáme to zadarmo,“ dodává.
Adámek už absolvoval ortopedickou operaci ke srovnání kotníků a aplikaci botulotoxinu k uvolnění svalů. Podle lékařů bude potřebovat vždy zvýšenou péči maminky. „Nebude pro něj snadné zařadit se mezi vrstevníky a navštěvovat dětský kolektiv. Naštěstí u této vady nedochází k postižení mentálních funkcí, takže bude svými schopnostmi a znalostmi odpovídat svým vrstevníkům,“ vysvětluje doktor Martin Zítek, který se o Adámka stará.
Právě cvičení, péče a rehabilitace jsou pro maminku časově a finančně velmi náročné. Sama je samoživitelka, peněz tedy není nazbyt. Speciální neurorehabilitace navíc neproplácí pojišťovna.
„Z rodičovského příspěvku a z příspěvku na péči o syna hradím nejen nákup speciálních pomůcek jako např. ortopedickou obuv a brýle, ale také doplňující rehabilitace, které nejsou hrazené pojišťovnou. Ze zbylých finančních prostředků musím zajistit také stravu a bydlení,“ říká žena, která by svému synovi ráda zajistila schopnost samostatného pohybu a kompletní soběstačnost.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
