sobota 8. května 2021 Statní svátek

Covid prověřil schopnosti firem i bank

PR článek

S Václavem Štětinou, šéfem firemního bankovnictví Raiffeisenbank, jsme mluvili o tom, jak se změnilo fungování malých a středních firem v uplynulém roce a co přinesla pandemie.

Václav Štětina
Kariéru ve firemním bankovnictví zahájil v Komerční bance, ze které odcházel v roce 2002 jako ředitel obchodního centra. Přešel do eBanky, kde vedl obchodní útvar zaměřený na segment malých a středních podniků a zároveň spoluvytvářel jeho obchodní koncept. Do Raiffeisenbank přišel s celou eBankou v roce 2007 a momentálně zastává post ředitele firemního bankovnictví.

Jak poznamenala pandemie váš byznys?
Samozřejmě poznamenala, ale myslím, že jsme tuto specifickou dobu dokázali využít na maximum.

Co to přesně znamená?
Uplynulé měsíce jsme se hodně posunuli v digitalizaci našich služeb. Byť si obecně myslím, že banky ve svých službách prozatím teprve otevřely brány digitálního světa, za několik málo posledních měsíců došlo k obrovskému posunu. Naši klienti již standardně využívají online úvěrové výpisy, mají možnost na dálku elektronicky podepisovat smluvní dokumentaci, postupně digitalizujeme čerpání provozních úvěrů a vystavování bankovních záruk. Naším cílem je, aby do konce letošního roku byla více než třetina všech žádostí o čerpání úvěrů, vystavení nebo změnu bankovní záruky realizována elektronicky přes internetové bankovnictví. Dále pro naše klienty připravujeme, a v letošním roce chceme postupně implementovat, plně digitální proces v zakládání i obsluze firemních účtů.

Hodně novinek jsme představili i v produktové oblasti. Našim klientům z řad malých a středních podniků jsme nabídli tři zcela nové typy běžných účtů, které kombinují možnost spravovat více měn na jednom účtu s velmi atraktivními cenovými podmínkami. Tyto účty je navíc možné propojit přímo s účetním systémem firmy.

Postupně také zjednodušujeme úvěrové produkty tak, aby jejich podmínky pro naše klienty byly ještě více srozumitelné. Představili jsme a vybraným klientům nabídli možnost akceptovat předschválené kontokorentní úvěry. A v neposlední řadě, což jsme v předchozích měsících považovali za zásadní, jsme se aktivně zapojili do všech podpůrných covidových programů ČMZRB a EGAP s cílem umožnit čerpat výhody těchto programů našim klientům.

Jaké jsou v rámci těchto programů nejčastější důvody pro neposkytnutí úvěru?
Je potřeba si uvědomit, že tato podpora je na bázi dodatečných úvěrových zdrojů a tedy dluhu, byť do určité části zaručené těmito institucemi, který musí být v možnostech firmy splatit. Principiálně je to tedy nedostatečně prokázaná schopnost uhradit bance úvěrové prostředky poskytované v rámci garančního programu v poskytnutém objemu a termínech daných pravidly programu. 

Asi nejrizikovější skupinou jsou firmy z oborů gastro a cestovního ruchu. Mají vůbec takové firmy šanci získat nějakou finanční podporu?
K tomuto sektoru přistupujeme velmi selektivně. Pokud někdo našel alternativní způsob, jak alespoň částečně generovat nějaké finanční prostředky, udržel se alespoň v omezeném provozu a existuje předpoklad, že se bude moci plně vrátit po skončení omezení do plného provozu, tak obor gastronomie či cestovního ruchu automaticky neznamená stopku. Schopnost vrátit se k tvorbě dostatečných zdrojů po splácení prověřujeme i z historie.
Jde o garanční program, navíc s definovaným limitem ručení, tudíž banka má povinnost posoudit reálnou návratnost poskytovaného financování.

Jak pomáháte s odkladem splátek nebo jejich vstřícným rozložením?
Jsme v roli věřitele a je naším zájmem, aby se nám peníze, které jsme našim klientům poskytli, vrátily zpět. Pokud se firma dostane do přechodných potíží, je naším společným zájmem, abychom s jejími majiteli nebo managementem situaci řešili a nalezli optimální řešení pro obě strany odpovídající možnostem firmy.

Jak se změnily podmínky úvěrování? Posuzují banky žadatele o úvěry přísněji?
Nabídka je „regulována“ poptávkou. Pokud tedy klesá poptávka po financování, banky se snaží vylepšit své nabídky u financování firem, které současnou situaci procházejí bez zásadních negativních dopadů na jejich finanční situaci. To mnohdy může znamenat i lepší úrokové podmínky, než tomu bylo před pandemií. Nemám však pocit, že by banky slevovaly ze svých standardů týkajících se struktury financování a požadavků na zajištění. Banky obecně důkladněji vyhodnocují dopady současné situace na odvětví podnikání a jednotlivé klienty.

Sledujete za poslední rok nějaké zásadní změny v chování malých a středních podniků?
Jde především o vytváření rezerv a hromadění hotovosti. Pozorujeme vyšší obezřetnost při realizaci nových rozvojových projektů, a pokud k nim firmy přistoupí, pak po důkladném zvážení pozitivních dopadů na efektivitu, případně zabezpečení prostředí (kapacity) pro nové zakázky, výrobní program apod. Upřímně mám obrovský respekt k majitelům firem, kteří v předchozích měsících řešili opatření pro zajištění kontinuity svého podnikání. Osobně jsem očekával, že tento dopad na malé a střední firmy bude zásadnější. Díky flexibilitě a schopnosti reagovat na mimořádnou situaci však majitelé a manažeři provádějí své firmy tímto obdobím více než úspěšně.

Ohodnoť článek

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.