Správa KRNAP kvůli kůrovci likviduje dřevo chemicky

Každá jednotlivá skládka dřeva bude po aplikaci přípravku na kmeny až do jejího odvozu označena výstražnými cedulemi a hlavně zakryta netkanou textilií. Vybrané skládky jsou podle Drahného v bezpečné vzdálenosti od vodních zdrojů. „Přestože se dlouhodobě stavíme negativně k používání chemických prostředků, musíme v letošním roce ve velmi omezené míře sáhnout i k jejich použití,“ uvedl Drahný.

V některých částech České republiky jsou lesy kůrovcem značně postiženy, s kůrovcovou kalamitou se potýkají i okolní země. Spolu s následky loňských vichřic, nedostatkem pracovních sil a problémy s odbytem na trhu se dřívím způsobenou plošnou kalamitou v jiných oblastech ČR, vytvořil letošní rychlý nástup jara také v Krkonoších optimální podmínky pro množení kůrovce. V Krkonoších podle správců parku ale rozsáhlejší kalamita nehrozí. „Za tím se ovšem skrývá neskutečná dennodenní práce a úsilí zdejších lesníků i ostatních pracovníků v lesnictví,“ řekl Drahný.

Vichřice Herwart loni na podzim poničila asi 14 tisíc a další vichřice asi 13 tisíc metrů krychlových. KRNAP vyjde likvidace kalamitního dříví na více než 22 milionů korun. Většinu dřeva se už podařilo zlikvidovat. „Komplet by to mělo být zlikvidované do konce července. Situaci máme pod kontrolou,“ řekl náměstek ředitele KRNAP Václav Jansa.

Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Kůrovcové kalamity vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech.

Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, v druhé polovině minulého století Krkonoše poznamenalo znečištěné ovzduší.