Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.
Jan Masaryk budil obrovskou pozornost během života i po smrti. Jan měl ve škole měl špatný prospěch i jeho chování nebylo zrovna ukázkové. Gymnázium nedokončil a ve dvaceti letech odjel za příbuznými do Ameriky. Po šesti letech skončil v místním ústavu pro slabomyslné, kde mu diagnostikovali slabší formu schizofrenie. S první světovou válkou narukoval do Rakousko-uherské armády, kde to dotáhl až na hodnost poručíka. Svůj skrytý talent pro diplomacii objevil až se svým účinkováním na velvyslanectví v Londýně. Po uzavření Mnichovské dohody se stává ministrem zahraničí exilové vlády v Anglii. Spolu s prezidentem Benešem inklinují k Sovětskému svazu a hrubě jej podcení.
Masaryk 9. března přijel za prezidentem Benešem do jeho sídla v Sezimově Ústí. Podle některých historiků mu tam oznámil, že se chystá opustit republiku. Odpoledne se vrátil do svého bytu v sídle ministerstva, kde až do večerních hodin pracoval. Svého komorníka měl také požádat, aby jej ráno, jako vždy, probudil.
Ale 10. března ráno jej už žádný komorník probudit nepřijde. Tělo Jana Masaryka bezvládně leží na nádvoří pod oknem koupelny. Na fotografiích je zřejmé, že leží na zádech, hlavou směrem od zdi. Rozdrcené kotníky dokládají, že musel dopadnout na nohy. Pyžamo, které měl na sobě bylo celé naruby, za nehty měl kousky omítky.
O smrti Jana Masaryka informoval na titulní straně i americké deník The New York Times
Jako první se vyšetřování chopila pražská kriminálka, ještě toho dne je ale nahradila StB a během několika hodin zveřejnila prohlášení, že šlo o sebevraždu. Tomu měla nasvědčovat depresivní povaha Masaryka, kterou zdědil po matce i fakt, že o sebevraždě podle služebnictva několikrát mluvil. Znovu se případ otevřel v roce 1968, kdy svědci začali vypovídat o nepořádku v bytě, o nedopalcích různých značek cigaret a prvně se začalo nahlas mluvit o vraždě. Po srpnové invazi se celá věc opět uzavřela s tím, že šlo o nešťastnou náhodu. Podle kriminalistů měl Masaryk kouřit na parapetu, usnul a spadl.
Svědci upozorňovali, že byl v bytě Jana Masaryka velký nepořádek jako po souboji, zdroj: Centrum pro dokumentaci totalitních režimů
V 90. letech přišlo další vyšetřování s dalším výsledkem. Masaryk byl prý přepaden. Když se pokoušel o útěk, vypadl z okna. V roce 2003 použili výzkumníci moderní technologie, díky kterým prokázali, že není fyzikálně možné, aby tělo dokázalo samo o sobě dopadnout do vzdálenosti tří metrů ode zdi, musel mu tedy někdo pomoci.
Ani po 73 letech není vše jasné. Jan Špička z výzkumného centra NTC a absolvent ZČU Martin Čermák se otázkou smrti Jana Masaryka zabývali více než dva roky. Dospěli přitom k závěru, který byl v rozporu s posledními znaleckými výsledky.
„S využitím exaktních metod jsme došli k tomu, že sebevraždu rozhodně nelze vyloučit a že je reálnou variantou Masarykova úmrtí. A pokud se jednalo o vraždu, musela proběhnout jinak, než jak ji popisovalo poslední vyšetřování,“ je přesvědčen Jan Špička.
Při své práci vycházeli z archivních materiálů a dostupné literatury. Získali kromě jiného fotodokumentaci, klíčové výpovědi, schémata a původní pitevní protokol. Těžištěm jejich práce pak bylo vlastní měření v Černínském paláci v Praze a v laboratořích ZČU, a to s využitím biomechanických modelů a počítačových simulací.
Foto: ZČU
Čermák se Špičkou prokázali, že před pádem stál Jan Masaryk na vnější římse v prostoru mezi okny Černínského paláce asi 1,3 metru od okraje otevřeného okna koupelny. Dále zjistili, že nebylo zapotřebí vnější síly útočníka, aby jeho tělo bylo nalezeno ve vzdálenosti 2,4 metru od zdi druhého nádvoří, a konečně, že způsob vraždy vyhozením nebo vystrčením z okna se jeví jako značně nereálný.
„V říjnu 2019 proto podali oba kolegové na Městské státní zastupitelství v Praze podnět k obnovení vyšetřování, který doplnili obsáhlou odbornou studií se svými závěry. Jejich podnět přitom nebyl jediný, kterým se kriminalisté zabývali,“ upozorňuje mluvčí ZČU Šárka Stará.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v pátek 5. března vyšetřování odložil s tím, že žádný z možných způsobů smrti bývalého československého diplomata nelze potvrdit ani vyvrátit. „Tím, že vyšetřovatelé nevyloučili sebevraždu jako možnou příčinu smrti Jana Masaryka, vlastně potvrdili výsledky našich zkoumání,“ kostatoval Martin Čermák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
