Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních. Urychlené projednání pandemického zákona ve Sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednávali s vládou o prodloužení nouzového stavu. Návrh zákona, jak ho připravilo ministerstvo zdravotnictví, se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu.
Ministerstvu zdravotnictví dává návrh pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, kadeřnictví a další služby nebo hromadné akce. Doplněné odstavce řeší povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry.
Zákon schválený vládou loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, Sněmovna ho ale neprojednala. Ministerstvo zdravotnictví by díky němu mělo dostat pravomoc vydávat po předchozím souhlasu vlády mimořádná opatření s celostátní působností, která neumožňuje současný zákon o ochraně veřejného zdraví.
Podle důvodové zprávy k návrhu jsou ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví nepřehledná a zastaralá, neumožňují na epidemii adekvátně reagovat. Přesně vypočítává, že ministerstvo či hygienické stanice mohou omezit stravování, ubytování, trhy a další hromadné akce nebo cestování a dopravu na určitém území.
Navrhovaný zákon pak má navíc umožňovat omezit nebo stanovit podmínky pro provoz veřejné hromadné dopravy, vysokých škol, obchodů včetně obchodních center, výroby, služeb, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže, solária nebo tetovací salony. Podobně regulovat bude možné také koupaliště, bazény či sauny. Zakázat nebo omezit počtem osob a dalšími podmínkami bude možné konání veřejných i soukromých akcí. Ve vztahu k nemocnicím zákon povolí nařídit vyčlenění kapacit, používání ochranných prostředků nebo zakázat návštěvy. Za porušení nařízení by mohla hrozit pokuta až tři miliony korun.
Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit vládní opatření i po konci nouzového stavu, který platil od 12. března do 17. května 2020. Tehdejší plán vlády pro rozvolňování měl končit až o týden později než nouzový stav.
Ve Sněmovně se ale předpis od té doby nedostal ani přes první čtení. Ministr Vojtěch přitom po jeho schválení uvedl, že do konce září by měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Týkat se to mělo ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví, řekl ministr. Vojtěch ale v čele ministerstva ještě před koncem září skončil, nahradil ho Roman Prymula a toho po zhruba měsíci současný šéf resortu Jan Blatný (za ANO).
Babiš v říjnu uvedl, že nejde o podcenění situace. "Já nevnímám nějakou snahu, že bychom nechtěli tento zákon posunout dopředu. Ale samozřejmě jsou tam priority z hlediska daňových balíčků, z hlediska ošetřovného, z hlediska rozpočtu a tak dále," řekl. Podle tehdejšího vyjádření ministra Prymuly byla opatření natolik silná, že bylo korektnější jejich vyhlášení v rámci nouzového stavu.
Vláda by mohla dostat pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí na celostátní úrovni. V budoucnu by měl nalézt využití například při epidemii, suchu či kybernetických útocích, kdy by nebylo ohrožení takové, aby bylo nutné vyhlásit nouzový stav. O tom, že vláda dnes návrh předpisu schválila, informoval na twitteru vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Vláda právě odsouhlasila novelu ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona z dílny @vnitro , která mj. nově zavádí možnost stavu nebezpečí na celostátní úrovni, ukotvuje roli ÚKŠ aj. Návrh jsem předjednal s opozicí, věřím v rychlé schválení.
— Jan Hamáček (@jhamacek) February 15, 2021
Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.
Vnitro novelu představilo loni v červnu, resort ji pak projednával s politickými stranami. Hamáček dnes novinářům řekl, že se při tom podařilo odstranit hlavní problémy, které vzbuzovaly největší emoce. "Věřím, že ten zákon je připraven k dalšímu projednávání. Nemám ambici, aby se projednával ve stavu legislativní nouze," dodal. Předpis nyní projedná Parlament.
Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít kabinet dostatečné nástroje pro boj s covidem-19 i bez nouzového stavu. "A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona," doplnil Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Na twitteru Hamáček doplnil, že i tak věří v brzké schválení předpisu.
Pandemie covidu-19 podle vnitra ukázala, že současná právní úprava není dostačující. "Od přijetí ústavního zákona o bezpečnosti v roce 1998 nebyl žádný z krizových stavů vyhlášen na území celého státu. Pouze v letech 2002, 2006, 2007 a 2013 byl vládou vyhlášen nouzový stav na části území z důvodu povodní nebo orkánu," uvedl resort v důvodové zprávě. Dosavadní úprava se soustřeďuje právě spíše na povodně či vichřice.
Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. "Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody," uvedlo ministerstvo.
Po vzoru Bezpečnostní rady státu (BRS) chce vnitro také přímo v ústavním zákoně zakotvit Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
