Po 20 letech od ničivých záplav, které na východě Čech zasáhly především Rychnovsko a Náchodsko, se přiblížila výstavba suchého poldru na řece Dědině v Mělčanech na Rychnovsku. Poldr je šancí, jak se na dolním toku zbavit hrozby povodní, vyplynulo z vyjádření vodohospodářů i představitelů některých obcí v oblasti.
Byla to právě Dědina, která v červenci 1998 patřila k nejvíce rozvodněným tokům v regionu a napáchala značné škody. Pramení v Orlických horách a kolem Mělčan teče do řeky Orlice.
Městský úřad v Dobrušce v květnu vydal územní rozhodnutí o umístění stavby suchého poldru v Mělčanech, které dosud nenabylo právní moci. „Poldr v Mělčanech je důležitý proto, že zajistí protipovodňovou ochranu území pod Dobruškou, tedy dolního toku řeky Dědiny,“ řekla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová. Podle ní by dopady povodní byly menší, kdyby tehdy poldr stál. „Hovoříme ale pouze o dolním úseku Dědiny. Bohužel, v té horské oblasti, kde v té době byla soustředěna hlavní srážková činnost, se samozřejmě vliv poldru neprojeví. Pro horské území se toho nedá mnoho udělat ve smyslu zachycení srážkové vody,“ řekla Bendová.
Od roku 1998 přesto vznikla v Orlických horách řada protipovodňových opatření, jako třeba poldr na přítoku Dědiny na Ještětickém potoce. „Kromě různých přehrážek se jiná opatření v horách nedají moc dělat, proto tam vznikla řada různých hlásičů, alarmů, aby alespoň byla informovanost dostatečně rychlá,“ řekla mluvčí.
Velká voda se před 20 lety prohnala i Českým Meziříčím na dolním toku Dědiny. „Poldr v Mělčanech je rozhodně potřeba, je to jediná šance, jak hrozbu velké vody snížit. Když se voda zadrží nahoře, oblast na spodním toku bude ochráněna,“ řekl starosta Českého Meziříčí Milan Žďárek.
Poldr v Mělčanech by měl zachytit přibližně 3,1 milionu metrů krychlových vody, přičemž zatopená plocha bude při maximální kapacitě poldru tvořit území 55 hektarů.
Povodí Labe připravuje suchou retenční nádrž (poldr) v Mělčanech od roku 2001, kdy byla zpracována studie proveditelnosti výstavby původně plánované údolní nádrže, od které se ale pod tlakem ekologů upustilo. Návrhy na stavbu přehrady v tomto místě jsou ale mnohem starší, objevily se již v roce 1928 po předchozích povodních na přelomu 19. a 20. století.
Mohutné přívalové deště v červenci 1998 způsobily především na Rychnovsku povodně. Voda zaplavila desítky obcí, strhala mosty, uzavřela silnice, přerušila dodávku elektrické energie a z provozu bylo vyřazeno přes 1600 hlavních telefonních stanic. Povodně si vyžádaly i několik lidských životů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
