Při archeologickém průzkumu na budoucím obchvatu Hradce nad Svitavou bylo objeveno sídliště a zaniklé cesty

Z hlediska archeologie je území poněkud problematické. Je to dáno tím, že chemismus půd v této oblasti nepřeje zachování movitých archeologických artefaktů včetně keramiky. V terénu tak není jednoduché rozhodnout, jestli jsou zachycené objekty antropogenního, nebo přírodního původu.

Ze starších výzkumů, které provádělo Regionální muzeum v Litomyšli v okolí Svitav, ale mohou i „prázdné“ objekty představovat pozůstatky po minulé lidské přítomnosti.

„Jelikož se v trase výzkumu nachází polohy, kde v 18. a 19. tábořila vojska Rakouské a Pruské armády, provedli jsme i detektorový průzkum ve spolupráci s kolegy z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. Podařilo se tak zachytit řadu militarií s pojených s danými vojenskými událostmi. A to i přesto, že toto území je dlouhodobě cílem hledačů kovů a značná část těchto památek tak již nenávratně zmizela, nebo mizí,“ řekl vedoucí archeologického terénního výzkumu Ladislav Rytíř z FF UHK.

V průběhů výzkumu bylo zachyceno i několik stovek archeologických objektů. Jen u zlomku z nich ale může být s ohledem na popsané podmínky určeno jejich stáří nebo funkce.

Mezi nejzajímavější nálezy patří zachycení sídliště nebo dočasné stanice, které se datují předběžně do mezolitu, tedy přibližně deset tisíc let před naším letopočtem. „Nalezena zde byla řada artefaktů – čepele, škrabadla atd., ale i polotovary a surovina, ze které byly vyráběny. Pozoruhodné je, že se jedná o místní, relativně málo kvalitní zdroj kamenné suroviny, která byla pravděpodobně získávána přímo na místě nebo v nejbližším okolí,“ dodává Rytíř.

Výzkum dokumentoval i několik zaniklých novověkých cest. Mezi další zajímavé nálezy patří prozkoumaná polní cihlářská pec, která by měla pocházet z 19. století. Výzkumem se podařilo zachytit celý její půdorys. Ten odpovídá známým výrobním zařízením tohoto typu.

„Cihly, které pec obsahovala nesly značku GZ, tedy snad zkratku Greifendorf b. Zwittau jako odkaz na obecní cihelnu. Výzkum je nyní ve fázi zpracování, jehož ukončení předpokládáme v létě příštího roku,“ zakončuje Rytíř.

Stavba obchvatu uleví městu od hluku

Podle ŘSD bude realizace přeložky velkým přínosem pro celé Svitavy. Především pro obyvatele, kteří žijí blízko stávajících silnic I/43, I/34 a II/366 procházejících centrem města. Stávající silnice I/43 má totiž od křižovatky se silnicí II/366 až po napojení na I/35 nevyhovující směrové a výškové poměry. Vede těsnou zástavbou městských částí Lány, Svitavy a Lačnov.

Na trase budoucího obchvatu se bude od tohoto měsíce do března příštího roku kácet zeleň. Samotná stavba bude, podle předpokladů ŘSD, zahájena v polovině roku 2021. Obchvat bude dlouhý 9490 metrů.