Podzimní uzavření základních škol přidělalo další starosti mnoha rodičům i pedagogů. Oproti jarním měsícům je však nyní cítit připravenost a odhodlání všech tuto situaci zvládnout a co nejefektivněji ji využít.
Ačkoliv je distanční výuka náročná pro všechny žáky i studenty, děti na nižších na současnou situaci doplácí nejvíce. První až třetí ročník je velmi specifický, upevňují se zde základní návyky, které budou žáci využívat po celý zbytek jejich studia. Desetileté děti jsou už sice samostatnější a určité základy již mají velmi dobře zažité, přesto je i pro ně online forma vyučování velkou výzvou. Své o tom ví i učitelka Miroslava Kučerová ze základní školy v Pozořicích, kde teď učí děti ve 3.třídě a to online.
Děti byly moc rády, že se viděly alespoň přes kamery se spolužáky. Malým dětem ani tak nejde o samotnou výuku, ale o sociální kontakt jak se mnou, tak s jejich kamarády ze třídy. Když ale zjistli, že se budou muset učit a vyvinout věší úsilí, tak takovou radost neměly (směje se). Samotná výuka je pro ně velmi náročná a únavná.
Rodiče výuku uvítali, nemusí se tolik dětem věnovat a navíc děti mají dopoledne program. Starost v tuto chvíli přebírá škola, což dává rozum, jelikož v “normálním” případě tomu tak je.
Ano, mám. Většinou jsou spokojeni. Když jede elektornika, tak jde vše bez problému a tak, jak má. Někdy rodiče děti při výuce kontrolují, zda opravdu dávají pozor, já přeci jen vidím jen kousek, oni celý jejich pokoj.
Chybí mi s nimi osobní kontakt. Nemůžu jim koukat pod ruce a pomoci jim, když je potřeba. Taky těžko hledám příčiny jejich chyb. Nejde ale jen o studijní záležitosti. Kvůli nulovému osobnímu kontaktu přichází žáci o společné zážitky i zajímavé projekty, kterým by se za normálních okolností mohli věnovat. Na druhou stranu mají děti více času i klidu na zpracování některých úkolů, což považuji za jediné pozitivum distanční výuky.
Docházka i plnění zadaných úkolů je tedy velmi důležité. Na začátku hodiny tedy docházku zkontroluji a poté zopakujeme učivo z minulé hodiny a zkontroluji úkoly. Pak vysvětlím nové učivo, procvičujeme, vyvolávám děti a nakonec píšou do pracovních sešitů. Snažím se každému vyjít vstříc, ale někdy je to náročné. Děti jsou většinou hodné a dávají pozor. Někdy malinko vyrušují a mluví mezi sebou, myslí si, že je neslyším (smějě se). Takže je na to upozorním a jedeme podle předlohy dál. Jde vidět, jak jsou pro ně kamarádi důležití a z toho mám upřímně radost. Navazovat v jejich věku sociální vztahy je základním kamenem k budoucí komunikaci a vnímání mezilidských vztahů.
Teď se vyučuje jen matematika, český jazyk, prvouka a angličtina. Nejtěžší je určitě vyučovat jazyk- výslovnost atd. Takže čtení je největší problém, to s dětmi někdy musí procvičovat i rodiče během dne.
Ano, jsou tam jasnější a srozumitelnější úkoly pro děti v mateřském jazyce. Záleží samozřejmě na dané učebnici, ale většinou není problém, když děti chtějí, jde jim to velmi snadno.
Já ve 3. ročníku vyučuji denně 4-5 hodin a na každou hodinu se také připravuji cca hodinu.Během vyučování dávám malé přestávky na svačinu, aby se mohly projít po pokoji, protáhnout se atp. Nechci z toho pro ně dělat otravnou rutinu, už takto vidím, že jsou z toho smutné a rádi by seděli normálně v lavicích.
Je to velmi těžké - soustředí se cca půl hodiny a pak se musí vkládat tělovýchovné chvilky nebo ty přestávky. Jsou ještě menší a tak je třeba je nějaké disciplíně učit. Na živo je to samozřejmě mnohem jednoduší. Zkuste někoho umravnovat přes kameru, zvlášť dítě, které z toho má kolikrát spíš legraci (směje se). Děti velmi dají na osobní kontakt a ten ted opravdu chybí, ale nedá se nic delat.
V některých činnostech děti známkuji normálně známkami a někdy pouze slovním hodnocením na konci týdne. Snažím se být mírnější, je to pro ně přeci jen také težší a nechci aby ztráceli motivaci, ale spravedlnost musí být.
Ne, protože si nemohu být jistá, zda nepodvádějí a ani v nich toto nechci vyvolávat. Dělám ústní zkoušení a snažím se to podat jako hru, kdy si spíš povídáme.
Pokud nejsou větší problémy, tak ne. U menších ročníků jsou ale většinou přítomni.
Je to velmi složitá situace. Online výuka není dobrá - byla bych rozhodně pro otevření alespoň 1. až 3. stupně ZŠ. Děti jsou vážně malé a nastavovat nějaké mantineli ve vzdělávacím systému a přístupu online je opravdu skoro nemožné. Toto není vysoká škola, kde jsou děti už rozumné a především naprosto samostatné. Online výuka tu normální opravdu nenahradí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
