Řada lidí řeší v době nouzového stavu situaci, kdy jim brzy uplyne dvouletá lhůta na případnou reklamaci vadného zboží. Je tu ale jeden problém. Do obchodu, ve kterém ho koupili se nedostanou, protože je dočasně uzavřen. Tady je pár rad od České obchodní inspekce na to, jak v takovém případě postupovat.
Problematiku uplatňování a vyřizování reklamací krizová opatření nijak konkrétně neupravují. „Při výkonu práv v době nouzového stavu by k sobě účastníci smluvního vztahu měli přistupovat ohleduplně, s trpělivostí a přihlédnutím k mimořádné situaci, v níž se druhá strana může nacházet například v souvislosti s nuceným uzavřením provozu, nedostatkem zaměstnanců, kteří musí doma hlídat děti, jsou v karanténě a podobně,“ říká mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.
Pokud nejde o zboží, u kterého vyprší dvouletá lhůta na reklamaci, případně není nezbytně potřebné pro spotřebitele, měl by v prvé řadě každý myslet na své zdraví a reklamaci řešit až v okamžiku, kdy se situace uklidní a provoz podnikatelů se vrátí do běžného režimu.
Pokud jde o reklamaci zboží, které je nezbytně nutné, je potřeba kontaktovat prodejce telefonicky nebo emailem a domluvit se s ním, jak zboží k reklamaci předat. Dá se využít i zaslání přes zásilkovou službu.
Jestliže se jedná o reklamaci zboží, kde hrozí v nejbližší době vypršení dvouleté lhůty, je potřeba včas kontaktovat prodejce buď telefonicky nebo e-mailem. Následně se s ním domluvit, kdy a jakým způsobem zboží k reklamaci doručit.
Rozhodně by se podle ČOI nemělo stát, že prodejce odkáže spotřebitele až na dobu, až bude provozovna znovu otevřena. Může se stát, že vás tu jiný zaměstnanec odmítne s tím, že lhůta pro reklamaci vypršela.
„Doporučujeme spotřebiteli, aby tento případný „příslib“, že se vše vyřeší v době, kdy provozovna bude moci opět otevřít, zaslal třeba e-mailem spotřebiteli, aby ten měl důkaz, že se takto domluvili,“ radí mluvčí.
V takovém případě je nejlepší reklamaci i se zbožím odeslat na sídlo prodávajícího poštou.
Například šikanózní trvání na vyřizování reklamací spotřebního zboží, které není nepostradatelné, v běžných lhůtách a odstupování od smlouvy v případě, že z důvodu nouzového stavu nemohla být reklamace vyřízena, může mít povahu jednání v rozporu s dobrými mravy, kterému není přiznána právní ochrana.
„Šikanózní výkon práva, nebo jiný postup v rozporu s dobrými mravy, nepožívá právní ochrany, takové jednání nemá právní účinky,“ uvádí Fröhlich.
Z důvodů opatření proti koronaviru, platí řada zákazů a omezení nejen v oblasti kulturních, sportovních a dalších akcí, ale i v provozu maloobchodu.
V případě, že na základě krizového opatření není možné, aby byl splněn závazek ze smlouvy včas, se podle ČOI jedná o zásah takzvané vyšší moci. Může jít například o takovéto situace:
Divadlo, restaurace, trenér nebo jiné smluvní strany, které se dostanou do prodlení s plněním závazků, neodpovídají za škodu, která druhé straně v důsledku prodlení vznikne. Jedná se například o škodu na nevyužitém zaplaceném hotelu nebo na vlakové jízdence pořízené kvůli návštěvě divadla v jiném městě.
„Při vzniku prodlení je obecně zachováno právo smluvní strany, která v prodlení není, aby od smlouvy po marném uplynutí dodatečné lhůty ke splnění závazku odstoupila a domáhala se vrácení již zaplaceného plnění,“ doplňuje mluvčí.
S ohledem na aktuální situaci má Česká obchodní inspekce další příklady pro spotřebitele na svých stránkách zde. Postupně je aktualizuje a doplňuje.
Foto pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
