Počasí dnes1 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Usmívejte se na lidi, ale třeba i na věci, přírodu nebo svoji snídani, říká psychiatr Karel Nešpor

MUDr. Karel Nešpor, CSc. je psychiatr, který se specializuje na léčbu návykových nemocí, publicista, pedagog, emeritní primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice a autor knih jako „Jak být milejší: zdravé emoce prakticky a jednoduše“ nebo „Kudy do pohody: tisíc snadných rad, jak se uklidnit“.

Říkáte, že prevence covid-19 v České republice selhává a že dlouhé vysedávání v restauracích, návštěvy nočních klubů a fotbalových zápasů představují riziko. Nepředstavuje podle vás naopak ze sociálního hlediska pro společnost riziko zákaz fotbalu, diskoték a piva? Nebudou lidé naštvaní, když jim tyto věci vláda vezme na dlouhou dobu?
Jedna americká výzkumná instituce zjistila, že dospělí, kteří onemocněli covid-19, jedli dvakrát častěji v restauracích. Jestli tam někdo dlouho vysedává a popíjí, tím hůř. Co se nočních klubů a diskoték týče, ty jsou ještě rizikovější. Hlasitá hudba tam nutí lidi křičet a těsně se přibližovat, aby se slyšeli. To je nebezpečné. Na fotbalu diváci bez roušek hlasitě povzbuzují a roznášejí infekci na velkou vzdálenost. Nikdy jsem neřekl, že pivo a fotbal je třeba zakázat. Jde o to snížit rizika, která jsou s nimi spojena. Kromě toho vysoká spotřeba alkoholu a tabákových výrobků oslabuje odolnost české populace. Na onemocnění covid-19 denně umírají lidé. Přestávají k nám jezdit turisté, tím trpí soukromý sektor. Špatná situace komplikuje cestovaní našich lidí do ciziny. Roste počet nemocných včetně těch, kdo jsou v těžkém stavu. Čím dříve pochopíme, že jsou důležitější věci než povrchní zábava, tím lépe.

Jak vládní opatření, která přikazují roušky a doporučují omezení sociálního kontaktu, zvládají lidé závislí právě na sociálním kontaktu?
Žádná závislost na sociálním kontaktu neexistuje. Pravda, někteří lidé jsou extroverti a rádi si povídají. To ale klidně mohou i s rouškami.

Jsou podle vás jedinci, kteří prošli nemocí covid-19, stigmatizováni společností? Někdy se jich jejich okolí štítí, i když už nemocní nejsou. Na lidi, kteří prošli chřipkou nebo jinou infekční nemocí, se jejich okolí nedívá zdaleka s takovým strachem jako na ty, kteří měli covid-19.
Štítit se někoho po prodělané infekci by byl nesmysl, to byste se musel štítit i hlavní hygieničky, která covid-19 také prodělala. Tito lidé mají protilátky a jsou díky tomu pro okolí méně rizikoví.

Je podle vás špatné, že je v české společnosti zcela normální dát si pivo s přáteli každý víkend? Nebo dvě deci vína s partnerem u televize každý druhý večer? Měli bychom proti tomu bojovat?
Slovo „bojovat“ nemám rád, patří ke zmíněnému fotbalu, ne do medicíny. I malá dávka alkoholu v těhotenství může vést k poškození plodu, způsobit dopravní nehodu nebo zvýšit riziko domácího násilí. Dvě třetiny domácího násilí v Česku nastaly, když byl jeden nebo oba zúčastnění pod vlivem alkoholu. Další věc, na kterou se zapomíná je, že alkohol je návyková látka, ve kterém se snadno rozpustí dobrá předsevzetí ohledně umírněného pití. Takto by se dalo pokračovat.

Jak poznám, že jsem na něčem závislý? Existují tabulky například na závislost na alkoholu, nebo je to většinou subjektivní?
V mezinárodní klasifikaci nemocí najdeme podrobnou definici závislosti. Dotyčný musí naplnit nejméně tři z tam uvedených znaků. Nejdůležitější z nich je zhoršené sebeovládání. Takový člověk jde na jedno pivo a vrátí se ve tři ráno bez peněz a bez dokladů. U žen vzniká závislost rychleji. Muži, s nimiž pily, je pak často opouštějí jako alkoholičky.

Doktora Nešpora v Praze uvidíme na následujících akcích:

3. 10. Aktivní účast na slavnostní konferenci nakladatelství Portál
24. 10. Aktivní účast na 6. České konferenci o stresu a vyhoření.
25. 10. Seminář v Městské knihovně na Mariánském náměstí na téma „Smích a komunikace“.
6. 11. Celodenní seminář o psychoterapii návykových nemocí.

Proč je důležitá pomoc okolí při závislosti?
Důvodů je celá řada, zmíním pouze jeden. Okolí může motivovat k návykovému chování, ale může motivovat i ke střízlivosti. Našim střízlivým přátelům doporučujeme mít suchou domácnost, tedy nemít doma alkohol ani drogy. To vyžaduje spolupráci okolí.

Jak mohu pomoci někomu, o kom si myslím, že je na něčem závislý?
Můžete mu říci, že vás jeho chování znepokojuje a proč. Z mého webu drnespor.eu mu můžete zdarma stáhnout svépomocné materiály pro lidi s návykovými nemocemi. Jsou tam také informace pro jejich příbuzné a přátele. Můžete mu také doporučit setkání Anonymních alkoholiků. Ti se v Praze scházejí nejméně třikrát denně česky a třikrát denně anglicky. Existuje i jejich skupina na Skype.

Existuje prevence závislosti? Jak do ní nespadnout?
Abstinovat. To by měli například i dospělé děti závislých rodičů, závislost se sice nedědí, ale dispozice k ní se dědit může. Co se prevence návykových nemocí u dětí týče, to by bylo na delší povídání, zde jen jedna zásada, a to moudrá láska. Rodiče věnují dítěti dost času, pozornosti a péče, ale také trvají na dodržování rozumných pravidel včetně abstinence. Podrobnější informace jsou na mém webu.

Lze změnit chování člověka, který si často stěžuje, ví to o sobě a štve ho to? Jakým způsobem?
Čínský mistr Chunyi Lin, který působí v USA, doporučuje jedno hezké cvičení. Člověk při něm děkuje lidem, přírodě, věcem a tak dále. Každý den pět minut. Jestli vám to připadá moc, tak slevím třebas na dvanáct poděkování. K objevům moderní psychologie patří to, že zdravé emoce, jako vděčnost, je možné rozvíjet.

Proč je dobré smát se sám sobě?
Je to určitě lepší, než říkat neslušná slova.

Čím je smích člověku prospěšný? Měl bych se zkusit sám smát před zrcadlem každé ráno? Pomůže mi to v něčem?
Jeden americký profesor vybádal, že nejčastěji se lidé smějí ze zdvořilosti například při pozdravu. Prospívá jim to a usnadňuje to komunikaci. Ale do toho zrcadla se na sebe klidně usmívejte. Je to zvláště vhodné pro dámy, které nejsou úplně spokojené s tím, jak ráno vypadají. Druhů smíchů jsem vymyslel a sesbíral přes 200 a popisuji je ve svých knihách. Ta nejnovější vyšla v září 2020 a jmenuje se „Úsměvy, zkušenosti výstřednosti“.

Jaké existují způsoby uvolnění nebo uklidnění?
Uvolnění po tělesné aktivitě, třeba delší procházce. Smích a úsměv, usmívejte se na lidi, ale třeba i na věci, přírodu nebo svoji snídani. Klidné brániční dýchání. Spánek, hodinu před spaním se věnujte klidným a pohodovým věcem. Dobré vztahy, s těmi je to jako s květinami, je třeba o ně pečovat. Zdravé emoce, například laskavost, vděčnost nebo klidná radost. Uklidňující prostředí, pomáhá i to, když si ho na chvíli představíte. Uklidňující společnost, může se jednat i o lidi z minulých dob, mistry, světce nebo učitele. Kdyby to nestačilo, na mém webu drnespor.eu je řada relaxačních a meditačních technik, které si můžete zdarma stáhnout. Můžete také cvičit jógu nebo čchi-kung, tyto systémy spojují výhody cvičení a relaxace.

Co byste popřál našim čtenářům?
Mějte se hezky a střízlivě, vážení Pražené. V Praze a okolí je hodně krásných a klidných zákoutí, tak toho využívejte.

Hodnocení článku je 68 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky rozhovor, psychiatr, Karel Nešpor, Praha, nemoc, závislost, příroda, Psychiatrická léčebna Bohnice, Česko, Portál, USA, Skype

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Usmívejte se na lidi, ale třeba i na věci, přírodu nebo svoji snídani, říká psychiatr Karel Nešpor  |  Zprávy  |  Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.