Šetřit na horší časy? Podle ekonomů to je to nejhorší, co můžeme udělat. Prohlubovala by se tím krize

Cestovní ruch trpí. Dopady nouzového stavu a omezení se na něm podepsaly téměř ze dne na den. Cestovní kanceláře musely zrušit zájezdy do zahraničí, i víkendové a relaxační pobyty v Čechách. Sezóna na památkách byla odložena, restaurace zejí prázdnotou a trpí i ti, kteří provozují například kadeřnické salóny, nebo mají obchod s oblečením. „Zatímco pro ubytovací zařízení, pohostinství, kadeřnictví či hrady se blýská pověstné světélko v tunelu s tím, jak se budou postupně uvolňovat omezení, pro cestovní kanceláře je tato změna v nedohlednu,“ říká Jaroslav Kovárník, který zároveň dodává. „Pokud budou hranice uzavřeny nebo kontrolovány skutečně i dva roky, pro cestovní kanceláře to bude mít devastující účinek.“

Léků na ozdravení ekonomiky existuje celá řada. Každý z nich má také ale řadu vedlejších účinků. „Stát může nahradit oslabenou poptávku domácností zvýšením výdajů z veřejných rozpočtů, tím ale dojde k prohloubení jejich schodku. To si může vynutit zvýšení daní, případně omezení výdajů v budoucnu,“ říká Lukáš Režný.

Jak bychom se tedy měli v současné době zachovat. Máme šetřit na horší časy? Podle Režného lze současnou situaci brát jako rázné připomenutí, že je skutečně nutné mít připraveny rezervy na horší časy. Bude docházet k postupnému uvolňování. „ Z tohoto pohledu horší časy zřejmě již nastat nemohou, k největším škodám z pohledu nerealizovaných tržeb firem dochází právě nyní. Nejistotou zůstává, jak dlouho daná situace potrvá.“ Z pohledu Kovárníka, je z čistě ekonomického hlediska šetření na horší časy to nejhorší, co můžeme udělat. „Snižování domácí spotřeby a její odklad do budoucnosti bude vlastně jen zpomalovat ekonomický rozvoj a prohlubovat krizi."

V obchodech se v posledních týdnech preferuje platba kartou, e-shopy zase upřednostňují platbu předem. Toho, že ale bankovky začnou mizet z oběhu, tak jako tomu je ve Švédsku, se obávat nemusíme. „Ohrožení „fyzické“ koruny nehrozí, i když tempo růstu bezhotovostních peněz je vyšší a jejich objem také (o přibližně 4 biliony korun více než bezhotovostní). Konzervativní Čech se nevzdá hotovosti a to napříč společností. Starší generace mají hotovost zvykově, střední generace má hotovost jako rezervu. Překvapivě někteří z mladé generace hotovost vítají kvůli anonymitě transakce, která mimo jiní stojí i za obrovským úspěchem Bitcoinu,“ říká Ivan Soukal.

V závěru jsme si také neodpustili položit otázku, jestli se současná opatření, kdy stát bude poskytovat peníze firmám a živnostníkům, promítnou to zdražování služeb, nebo se zvýší daně. Hlášené enormní zadlužení státu, se zcela nepochybně projeví v postupné snaze toto zadlužení snížit. Může jít o snižování vládních výdajů v budoucnosti, nebo naopak zvyšováním příjmů státní kasy cestou vyššího zdanění. „A pokud dojde k úpravám daňového systému, lze téměř s jistotou očekávat přelévání daňového dopadu, který se v konečném důsledku promítne do růstu cen. Na druhou stranu, zvyšování cen nelze očekávat ihned, ale v určitém zpoždění,“ říká Kovárník.

Jak na to nahlíží Ivan Soukal? „Stát bude především hledat cestu finančního trhu vydáváním dluhopisů a poroste zadlužení země. Daně byly zvýšeny a celkem originálně sníženy u piva již tento rok a dodatečné peníze přineslo i neméně originální zdanění rezerv pojišťoven. Na stole je nyní především digitální daň, ale jsou i jiné cesty, jak ukázal tento rok, a tak se mohou objevit jiné formy odvodů. Hlavní cestou, jak vláda získá nově peníze, bude ovšem zadlužení vydáváním dluhopisů. Těm můžeme přezdívat Coronabondy, jak již v proběhlo v jiném kontextu Europarlamentem.“