Vlci do české krajiny patří. Jsou ale nutná určitá opatření, říká farmářka Ivana Čílová
Ivana Čílová, česká farmářka, chovající na krkonošských kopcích stádo ovcí a zároveň jedna z prvních žadatelů, kterým se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životního prostředí na zajištění hospodářských zvířat proti možnému útoku vlků.
Můžete na začátku přiblížit, kde a jaké stádo máte?
Dlouhodobě se na plný úvazek věnuji chovu ovcí. V současné době mám asi 90 ovcí na pastvinách v Modrém Dole nad Pecí pod Sněžkou.
Máte už nějakou zkušenost s útokem vlků?
Já osobně zatím naštěstí ne. Nicméně přítel má krávy u Špindlerovy Boudy a tam přišel o dvě narozená telata.
Jak obecně vnímáte návrat vlka do naší přírody?
Vlci určitě do krajiny patří. Byli zde dříve než my, ale na druhou stranu jsou určitá opatření nutná. Čeští pastevci si zvykli, že není potřeba zvířata nějak výrazně zabezpečit. Doposud stačilo zajistit, aby ovce neutekly. Ale že by někdo mohl přijít a ovce napadnout, to jsme nemuseli řešit desítky let.
Podařilo se vám získat dotaci, na co přesně jste ji využila?
Pokryla nám zajištění lepšího vybavení, které zahrnuje lepší a vyšší sítě, silnější zdroje a kovové naháňky, ze kterých můžeme vytvořit tzv. košár. Tam je možné v případě výskytu útoků na noc zavřít ovce. Zároveň to jsou ale dílce, které je možné kdykoliv rozebrat a převést někam jinam.
O pořízení pasteveckého psa jste neuvažovala?
Vzhledem k tomu, že za stádem dojíždím zhruba 30 kilometrů a ne vždy jsem tam denně, tak to pro mě nebylo vhodné řešení. Navíc je stádo v turisticky hojně navštěvované oblasti.
Obecně se v souvislosti se získáním takových dotací mluví o velké administrativní zátěži, jak to bylo u vás?
Opravdu to bylo hodně papírování a bylo to docela náročné, ale pomohli mi z Hnutí DUHA (Hnutí nabízí chovatelům bezplatné poradenství v oblasti zabezpečení zvířat. Pozn. red.) Ale je pravda, že celé vyřízení trvalo více než rok. Navíc žadatel musí předfinancovat opatření, na které dotaci žádá. Navíc jednou z podmínek je minimální limit ceny těch pořizovaných opatření, který je 100 tisíc. A to může být pro malého farmáře docela problém.
A jak to bylo u vás?
Já jsem nakupovala vybavení za přibližně 150 tisíc, takže jsem s limitem problém neměla. Skvělé je, že dotace pokrývá celých 80 procent, takže se mi okolo 120 tisíc vrátilo. Ale přeci jen si myslím, že některé kroky byly poměrně zdlouhavé. Vybavení jsem převzala v lednu a peníze z dotace mi přišly v srpnu. To by pro někoho mohl být problém. Na druhou stranu jsem byla v první vlně, tak jsem si říkala, že si na to třeba na úřadech teprve zvykají.
Říkáte, že vlci podle vás do krajiny patří. Takový názor je ale u farmářů spíše výjimkou, ne?
No, to asi opravdu ano. Určitě by byla spousta lidí, kteří by se mnou nesouhlasili. Ale musím připomenout, že jsem se zatím osobně s útokem vlka nesetkala a možná, že kdyby mi roztrhal půlku stáda, také bych se na to dívala jinak. Nemyslím si, že v Krkonoších je prostor pro opravdu velký počet vlků, ale uvidíme, jak to bude fungovat v budoucnu.
