Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) chce mít dřevo poškozené loňskými vichřicemi zpracované nejpozději do konce června, aby se nepřemnožil kůrovec. Spolu s následky loňských vichřic vytvořil letošní rychlý nástup jara optimální podmínky pro množení kůrovce.
V některých částech Česka jsou lesy kůrovcem značně postiženy, zřejmě nejhorší je to v Beskydech a Jeseníkách. S kůrovcovou kalamitou se potýkají i okolní země. V Krkonoších podle náměstka ředitele KRNAPu Václav Jansy rozsáhlejší kalamita nehrozí.
„Loni jsme měli méně než polovinu standardního výskytu (kůrovce), protože bylo relativně chladné a deštivé léto a také podzim. Letos to vypadá poněkud jinak, nástup jara byl pro kůrovce velmi příznivý a máme ještě poměrně dost polomů po vichřici Herwart a ze zimy. Polomy a vývraty jsou pro vývoj kůrovce optimální,“ řekl Jansa.
Na území KRNAPu zbývá zlikvidovat asi 15 tisíc metrů krychlových dřeva. Správci parku vyčíslili celkové škody asi na 27 tisíc metrů krychlových dřeva. Podzimní vichřice Herwart poničila asi 14 tisíc a další vichřice asi 13 tisíc metrů krychlových. KRNAP vyjde likvidace kalamitního dříví na více než 22 milionů korun. „Letos bude zcela jistě kůrovce více, než bychom původně očekávali vzhledem k loňskému vývoji. V tuto chvíli ale mohu říci, že rozsáhlejší kalamita v Krkonoších nehrozí, situaci dokážeme zvládnout,“ řekl Jansa.
Platí to podle něj přesto, že se Správa KRNAP potýká s nedostatkem dřevařů, tedy nasmlouvaných odborných firem na práci v lese. Jedním z důvodů je to, že práce v Krkonoších s izolovanými lokalitami je časově náročnější než při likvidaci plošných polomů v podhůří. „Je to celorepublikový problém, zatímco před 15 lety bylo v ČR odhadem 90 tisíc dřevařů, dnes jich je mezi 15 až 20 tisíci. I my to pociťujeme. A ještě akutnější je to u kočích, chybí lidé, kteří by uměli dělat v lese s koňmi a aby je vůbec měli,“ řekl Jansa. Krkonoše jsou v ČR kvůli náročnému terénu jedničkou v míře zapojení koní a lanovek v přibližování kalamitního dřeva. Nikde jinde nejsou tyto alternativní způsoby při práci v lese tak využívané.
Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji, vlhčí klima a že se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy. Kůrovec neboli lýkožrout je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení. Kůrovcové kalamity vznikají při narušení ekologické rovnováhy v ekosystémech.
Rozloha lesů na české straně Krkonoš je zhruba 37 tisíc hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, v druhé polovině minulého století Krkonoše poznamenalo znečištěné ovzduší.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
