Královéhradečtí archeologové zpracovali asi dvě třetiny nálezů z výzkumu, který v posledních dvou letech dělali v severní, východní a západní části Velkého náměstí v historickém centru Hradce Králové. Objevy vnesly jasnější světlo především na uspořádání původně slovanského hradiště na návrší nad soutokem Labe a Orlice a také na osídlení mezi polovinami 13. a 14. století, kdy se přemyslovské hradiště měnilo ve vrcholně středověké město, řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.
Zajímavostí je, že vědci se po dlouhé době dostali do míst, která byla téměř netknutá zástavbou z vrcholného středověku. „Pod Velkým náměstím zůstaly zakonzervovány pozůstatky osídlení od pravěku až po raný středověk. Od druhé poloviny 13. století, kdy začalo vznikat dnešní Velké náměstí, tam už žádné plošné stavební zásahy nebyly. Když nové poznatky spojíme s těmi staršími, získáváme poměrně podrobný obraz, co se tam před staletími dělo," sdělil Bláha.
Výzkum dokonce vyvrátil některé dřívější teorie. Za své vzala třeba ta o severojižní proláklině, která přibližně v místech dnešních ulic Klicperova a Na Kropačce měla dělit návrší na západní a východní část a omezovat osídlení. Archeologové v místech předpokládané prolákliny objevili pozůstatky několika obydlí z 10. až 12. století zapuštěných poměrně hluboko do země. „A to dřívější teorii o dělení na západní a východní část v podstatně vyvrací, žádná hranice tam nebyla. Nyní se zdá, že návrší bylo děleno spíše v západo-východním směru přirozeným příkopem, přičemž prohlubeň v severozápadní části návrší později doplněná valem sloužila jako vnitřní opevnění hradiště, tedy k oddělení akropole od zbytku osídlení," řekl Bláha. Akropole možná existovala už ve střední a mladší době bronzové, kdy prosperovalo na návrší hradiště lužické kultury. „Loňský výzkum ukázal, že akropole byla mnohem rozsáhlejší než se předpokládalo a také doba využití byla delší. Později tam vznikl i hrad a minoritský klášter. Akropole zanikla ve 14. století, došlo k zarovnání příkopu, rozvezení valu a vyměření parcel," dodal archeolog.
Pod náměstím byly objeveny kromě pravěkého osídlení také pozůstatky středověkých objektů datovaných do 10. až 13. století. Šlo třeba o vzácné doklady textilní výroby či zpracovávání železné rudy v době těsně před založením města v roce 1225. Zjištěné osídlení je důkazem toho, že dnešní Velké náměstí vznikalo od druhé poloviny 13. století v souvislosti se vznikem vrcholně středověkého města. „Od poloviny 13. století to tam možná až 50 let připomínalo staveniště. Stará zástavba postupně ustupovala nové. Výzkum ukázal, že přerod na město byl poměrně zdlouhavý proces, nešlo o změnu, která proběhla během jednoho roku," řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha.
Přišlo se i na to, že středověcí obyvatelé vyrovnávali původní terénní nerovnosti na uvolněné ploše a v nově vymezených ulicích také větvemi stromů. „Hatě především z borového dřeva v některých částech náměstí byly poměrně mocné. Koresponduje nám to s tím, co známe z písemných pramenů, že na začátku 14. století získalo město do svého majetku převážně borové lesy, které dnes známe jako Novohradecké lesy. Větve, tedy odpad ze stavebního dříví, používali k tomuto účelu," dodal Bláha.
Osídlení na území města sahá hluboko do minulosti, návrší v centru je nepřetržitě osídleno od pravěku.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
