Akce i informace. YouTuber a voják Tankista bere diváky do zákulisí bezpečnostních sborů

Na nejznámějším videoportálu současnosti má Ondřej Havlíček z Mohelnice více než 257 tisíc odběratelů a jeho aktuálním konceptem je širokému publiku poutavou formou představovat práci bezpečnostních složek. K současnému pojetí YouTube kanálu vedla několikaletá cesta, která začala ve výběrové vojenské střední škole v Moravské Třebové.

„Na základní škole jsem měl nadváhu a jak to bývá, žák v takovém případě čelí posměškům. Jsou dvě možnosti, buď se s tím člověk smíří, nebo s tím začne něco dělat. Vybral jsem si druhou variantu a začal jsem opravdu hodně běhat. Z osmé třídy na devátou jsem za dva měsíce zhubnul třicet kilo. Sport mě hodně bavil. Rozhodoval jsem se mezi prací policisty a vojáka, a protože jsem měl blíž na vojenskou střední školu v Moravské Třebové, tak jsem se vydal tam,“ vzpomíná Ondřej, který ale později zjistil, že kromě oblíbeného sportu obnáší služba v armádě ještě celou řadu jiných záležitostí a povinností. Svým divákům tak mladý tvůrce přibližuje, jak náročná i úctyhodná může být práce či studium u nejrůznějších bezpečnostních sborů České republiky.

„Když jsem nastupoval v roce 2015, tak nebyla média úplně přesycená podobnou tématikou. Zajímavé pro mě bylo vidět příslušníky bezpečnostních složek na dnech NATO, to mě hodně přesvědčilo. Sociální sítě hodně pokročily, snažím se myšlenku bezpečnosti posouvat dál a představovat ji mladším, kteří o těchto tématech třeba nemají takové povědomí,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý voják a YouTuber.

První videa tvořil před lety doma či na vojenském internátu, postupem času se rozvíjela kvalita tvorby i její obsah. „V šestnácti letech na vojenské škole nebyla moje kapacita taková, abych dokázal vojenskou tématiku plnohodnotně ztvárnit. Věnoval jsem se počítačové hře World of Tanks, byl to můj odpočinkový koníček. Měl jsem myšlenku, že se chci tvorbou odlišit, šlo mi o relax. Ostatní na YouTube hru hodně prožívali, zapomínali na to, že jde pořád o zábavu. Já jsem to začal odlehčovat, dělal jsem různé písničky nebo zábavná videa, tím moje sledovanost vystřelila. Kolem devatenácti či dvaceti let mě mrzelo, že tam chybí informační a vzdělávací hodnota, tak jsem se rozhodl tvorbu změnit,“ ohlíží se Ondřej Havlíček a dodává: „Je to důležité, ještě s přihlédnutím k dnešní situaci, kdy vidíme, že bezpečnost není zadarmo a musíme se na ni všichni nějakým způsobem podílet. Situace ve světě není úplně nejlepší, od studené války je v zásadě nejhorší.“

Značná část videí pochází z jeho rodného Olomouckého kraje, ve spolupráci s Vězeňskou službou se nechal zavřít do věznice Mírov. Proslulé zařízení zná z doslechu řada lidí, ovšem přímo za zdi hradního komplexu se podíval jen malý zlomek z nich. A pokud nejde o pracovní záležitost, tak to Tankista ani nikomu nedoporučuje. „Vždycky je nejlepší se tam nedostat, chci lidem ukázat, že naživo to ve věznici opravdu vidět nepotřebují. Člověk se tam dostává i z finančních důvodů, když si neumí poradit a je zoufalý. Nemusí tam být jen za násilnou trestnou činnost. Ve vězení má ale možnost se napravit, není to o tom, že tam má několik let sedět o vodě a chlebu. Vězni mají různé programy, které jim pomohou začlenit se zpátky do společnosti, můžou si tam udělat i výuční list, na kterém ani není vidět, že se vzdělávali ve věznici. Pak se může vrátit jako lepší člověk, a to by měl být hlavní účel, nejde jen o trest,“ argumentuje Ondřej. Důvěru od vězeňské služby považuje za významnou, za mříže zamířil v krátkém čase podruhé, a to i do věznice Plzeň-Bory. „Ukazoval jsem život za mřížemi pro odsouzené, i službu strážných a dozorců z vězeňské služby. Ve věznicích chybí personál, snažím se vyplňovat mezery, informovat veřejnost, a i třeba trochu pomoci s touto situací. Práce vězeňské služby není tolik vidět, ale je významná. Ve videích chci vyvrátit i různé mýty,“ prohlašuje příslušník české armády.

Na pravou míru tak uvedl pro své diváky i náročnost poslání dobrovolných hasičů, za kterými zamířil pro zážitky na vlastní kůži do obce Pavlov na Šumpersku. „Někdo nebere dobrovolné hasiče vážně, že jsou to kluci, kteří někde občas odstraní strom ze silnice. Ale chtěl jsem takový pohled vyvrátit, profesionální hasiči by se bez pomoci dobrovolníků neobešli. Důkazem byly zásahy při nedávných povodních. Natáčel jsem u jednotky dobrovolných hasičů, kteří zasahovali i u masivního požáru Národního parku České Švýcarsko. Dobráci dělají nad rámec své práce a ukazují, že jsou hodně důležití a velice užiteční. Nesmíme na ně zapomínat,“ dobře ví YouTuber, pro kterého nejen fyzická zdatnost získaná na vojenské škole a při službě v armádě představuje příhodné předpoklady pro testování činností dalších bezpečnostních sborů.

„Chci obsah prolínat i s akční stránkou, ale zároveň se snažím udržovat také vážnou linku. Třeba u zásahové jednotky v Hradci Králové instruktor vyprávěl o zásahu, při kterém muž držel v okně malé miminko a vyhrožoval, že ho zabije. To je taky silný moment, se kterým se musí policista vyrovnat. Setkávají se s nehezkými věcmi, se kterými si poradí. U videa by si měl člověk udělat představu o úkolech té jednotky, ale také se zabavit,“ dodává. Pod jeho plnovousem je na videích znát radost, někdy i vyčerpání, a hlavně zájem o práci jeho kolegů či příslušníků jiných bezpečnostních složek, se kterými se podařilo absolvovat náročný proces přípravy, natočení a zpracování videa, což trvá i několik měsíců.

Do poloviny letošního roku sloužil u Informačních a Kybernetických sil v Olomouci, jeho kariéra pokračuje v Agentuře personalistiky AČR v Praze, kde má možnost spojit profesi zaměřenou na nábor k ozbrojeným silám s výrobou obsahu na sociální sítě. „Na vojenské škole byl na tvorbu videí prostor, věnoval jsem tomu volný čas. Postupem času tvorba rostla, jako já profesně v armádě. Zjistili jsme, že moje aktivity hodně podporují armádu i další bezpečnostní sbory. Podle statistik se na moje videa hodně dívají mladší lidé ve věku 15 až 40 let, na které armáda také ve svém náboru cílí. Potenciální zájemce o službu si může jednoduchým způsobem udělat obrázek o tom, co by ho třeba čekalo,“ ujistil Ondřej Havlíček.

Část videí zaměřuje také na vojenskou historii i na výzbroj útvarů či novinky. „Do armády bude přicházet nová technika, ať už se jedná o bojové vozilo CV-90 nebo letouny F35, a já ji budu opět chtít představovat. Zároveň chci ukázat další jednotky, například Centrum podpory speciálních sil v Olomouci, u kterých jsem byl také natáčet. Dokonce jsem si při natáčení vykloubil rameno, to je také vedlejší účinek. I zranění k takovým zkušenostem patří,“ říká Tankista, který za jeden za vzorů považuje také prezidenta Petra Pavla, o kterém natočil samostatné video. „Taky byl voják z povolání a dokázal dosáhnout toho, že je hlavou státu. Je slušný, má v sobě správné hodnoty. I já si to beru k srdci. Už mám nějaký dosah na sociálních sítích, který se dá využít k dobré věci. Chci vliv na mladou generaci namířit správným směrem,“ poznamenal Ondřej Havlíček.

Z ohlasů a zpráv ví, že se mu nevšedními zážitky a zkušenostmi druhé daří oslovit a inspirovat. „Opravdu často mi píšou třeba policisté, studenti vojenské školy nebo vojáci. Policie či vězeňská služba setkává se špatnými komentáři, protože ne každý člověk pochopí, že i když je to represivní složka, tak hájí bezpečnost. Jsem rád, že právě moje tvorba ukazuje dobrou stránku věci a realitu, které lidé porozumí. Pak mi dělá velkou radost, když někdo napíše, že se kvůli videu zkusí přihlásit a pro službu se rozhodne. To je pro mě největší odměna,“ uzavře s úsměvem influencer z Olomouckého kraje.