Královský hrad v Hradci Králové byl rozsáhlejší, než se předpokládalo, tvrdí archeolog Bláha

"Nové nálezy rozšiřují území, kde královský hrad stál. Areál hradu se nacházel v místech dnešních budov čp. 230, 680 a 90. Nové objevy naznačují některé hradní stavby i mimo vlastní areál," řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha. 

Památky související s hradem odkryl výkop pro hlavní větev nového teplovodu na rozhraní Zieglerovy a Dlouhé ulice. Šlo například o část kamenné zdi v délce 150 centimetrů, kterou archeologové datovali do 13. století. "Není možné spolehlivě určit její účel a můžeme pouze spekulovat, jestli byla součástí zaniklého královského hradu. Nicméně jde o významný nález," řekl Bláha.

Na základě starších zjištění se vědci domnívají, že hradní palác stál v místech pozdější solnice čp. 680. "Je tedy možné, že nově nalezená zeď může spíše souviset s dalšími provozními budovami hradu. Území, na kterém se mohou vyskytovat zbytky hradních budov, respektive jejich základů, je tak třeba rozšířit o přilehlé části ulic Dlouhé a Zieglerovy, což je novinka," řekl Bláha. S hradem podle něj může souviset i nález zlomků kachlů před čp. 230, které mohly pocházet z kamen tvořících součást vybavení interiéru některé z hradních budov.

V místě bývalého hradu vědci letos objevili také mohutné vrstvy stavební suti, která vznikla při rozebírání hradních staveb po roce 1423 a také několik pozdně středověkých hrobů.

"Zatím se zdá, že jako hřbitov místo fungovalo po zániku hradu až do 16. století. V té době byl bývalý hradní areál ohraničen zdí, která se dosud zachovala mezi dnešním areálem školy a městskou hudební síní a pokračovala původně dál k jihu," řekl Bláha.

Raně gotický hrad vznikl zřejmě ve 13. století na místě staršího knížecího paláce z 11. či 12. století. V období, kdy tam žily královny vdovy Eliška Rejčka a Eliška Pomořanská, byl hrad významně upraven. Zanikl v době husitských válek.

Archeologové letos také zjistili, že nynější ulice Dlouhá existovala již ve druhé polovině 13. století a sloužila jako příjezdová komunikace ke zmíněnému klášteru. Klášter minoritů vznikl v období 1220 až 1240. "Existoval tedy současně s hradem. O území bývalého kláštera minoritů v areálu pozdější vojenské nemocnice se archeologicky nevědělo prakticky nic. Námi sledovaný výkop na nádvoří nemocnice je doslova první vlašťovkou," uvedl Bláha.

Podařilo se odkrýt část zdiva základu domu, které vznikly na troskách kláštera v 15. století. Klášter zanikl nejspíše v roce 1419 nebo nejpozději 1423. "Z jeho trosek bylo vystavěno několik menších domů, které po roce 1780 nahradila novostavba vojenské nemocnice," řekl Bláha.

Výkopem pro přípojku se archeologové dostali i na nádvoří této nemocnice, tedy přímo do míst předpokládaného kláštera. "Výkop odhalil spáleništní vrstvy a vrstvy stavební suti, které s klášterem souvisejí. V pohusitské době se sem soustředila některá řemesla, například hrnčířství, o čemž svědčí nálezy zlomků nepovedených nádob," řekl Bláha.

Letošní archeologické výzkumy v centru města souvisely se stavbou teplovodu v ulici V Kopečku a v ústí této ulice do Velkého náměstí a také s výkopy, které vedou Dlouhou ulicí a částí Zieglerovy ulice.