„Svůj podíl na zmrtvýchvstání komunistů, i když nyní převlečených, má dozajista i vláda Petra Fialy. Ale mimo jiné také rebranding z KSČM na Stačilo,“ říká odborník na dezinformace Roman Máca. Ten se v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků rozpovídal také o tom, jak v Česku funguje proruská dezinformační scéna a nebo zda dostatečně bojujeme s fake news.
Pojďme začít proruskou dezinformační scénou na českm území. Co si pod tím představit?
Jednoduše lidi a projekty šířící nepravdy ve prospěch Putinova Ruska. V užším pojetí se jedná o proruské propagandistické weby, profily a stránky na sociálních sítích, internetové televize, proruské trolly a osoby rozesílající ve velkém řetězové maily obsahující proruskou propagandu.
V širším pojetí jde i o politiky, kteří jsou rovněž aktivní ve veřejném prostoru. Například prominentní ruský politolog a propagandista specializující se na země střední Evropy Vadim Truchačev označil SPD, Trikoloru a Stačilo za síly, které lze považovat za zcela loajální k Rusku. Představitelé zmíněných stran také s Kremlem řízenou a financovanou ruskou válečnou propagandou intenzivně spolupracují.
Jak jsou lidé šířící proruskou rétoriku organizováni? Dá se vůbec o nějakém společném organizování mluvit?
Jistá organizovanost tu je, ale tahle scéna je dlouhodobě roztříštěná, a jednotliví aktéři se kvůli vlastním, nejčastěji finančním zájmům, hádají mezi sebou. Na druhou stranu je ale spojuje to, že pracují ve prospěch Putinova Ruska a proti České republice jako svobodné a demokratické zemi, která je součástí EU a NATO. To dělají jednohlasně, i když jsou mezi sebou rozhádaní.
Jaké jsou jejich motivace v českých podmínkách?
Nejčastěji jde o finanční motivaci. Zaměřují se na určitou skupinu lidí a té jednoduše říkají, co chce slyšet, a za to požadují peníze s tím, že šíří tu pravdu, která je údajně cenzurovaná a že to dělají pro blaho národa a ti lidé jim na to mají posílat peníze. Následně tu je motivace ideologická, kdy některým lidem ruský nedemokratický a zločinecký režim jednoduše imponuje a stejné poměry chtějí i u nás. A pak tu jsou jednoduše tzv. užiteční idioti, kteří jsou přesvědčeni, jak vše prohlédli, že ve vakcínách jsou nanočipy, Země je placatá, letadla vypouštějí chemtrails a všude na nás číhají spiknutí židozednářů a iluminátů, před kterými nás prý zachrání pouze Putinovo Rusko.
Někteří lidé dlouhodobě šířící podobné názory se dostávají do zastupitelstev. V Plzni například Jakub Zieba, v uplynulých volbách také Petra Rédová nebo třeba Marek Obrtel. O čem to vypovídá?
Vypovídá to o tom, že jsme demokratická země a na rozdíl od Ruska máme svobodné volby. Pokud máme 15 procent obyvatelstva sympatizujícího s Putinovým Ruskem, je logické, že tito lidé jsou i ve stejném rozsahu reprezentováni proruskými politiky. Druhá věc je, jak a v čí prospěch tito zástupci lidu svou funkci vykonávají. Například vámi zmíněný zastupitel za SPD v plzeňském prvním obvodu Jakub Zieba žije v Rusku a sám o sobě říká, že je ruský vlastenec a Rusko je jeho domovem. Takže i když bere z ČR peníze za funkci zastupitele, tak je asi jasné, že ho spíše zajímá poskytování rozhovorů ruským propagandistům, kteří ho intenzivně využívají, a už ho tolik nezajímá například parkování nebo opravdu chodníků v Plzni.
Často se nazývají vlastenci. Jak byste je nazval vy?
Použil bych slova, která československý ministr zahraničí Jan Masaryk pronesl krátce před smrtí. Masaryk řekl: „Komunisté nemají ani za mák národní hrdosti. Jsou to otroci Moskvy a ze svého otroctví se radují.” To samozřejmě platí nejen na komunisty, ale i na další české politické proudy sloužící Moskvě. Masaryk také uvedl, že nejsmutnější je, že špinavou práci, tehdy ve prospěch Stalinova režimu, dělají lidé naší krve. Za komunistické totality byli v naší společnosti lidé, kteří neměli problém v lágrech své spoluobčany umučit k smrti, a rovněž lidé ochotní zastřelit své spoluobčany na hranicích, aby za to dostali medaili, dovolenou a finanční odměnu. Myslet si, že osoby stejného ražení už v naší společnosti nejsou, by byl velký omyl. Byli tu tehdy a jsou tu i dnes. Nyní se jen tihle lidé, kteří otevřeně říkají, že u nás chtějí vítat ruské tanky, volají po popravách a lidových tribunálech, označují za vlastence. Pro mě jsou to nebezpeční podvodníci, blázni, hlupáci a násilníci, kteří se skutečným vlastenectvím nemají nic společného.
Zesilují podobné tlaky v Česku? Nepomáhá jim také sdílení jejich bizarních příspěvků na sociálních sítích. Řada uživatelů v dobré víře šíří jejich videa. Nedělají jim tím „dobrou službu“?
To je vždy předmětem diskusí, že když veřejně vyvrátíte nějakou ruskou lež, jestli tomu spíše neděláte reklamu a nebylo by lepší to ignorovat. Obecně platí, že je potřeba reagovat na ty významné a rychle šířící se nebezpečné věci a o nějakých menších záležitostech mít přehled, ale nereagovat na ně. Ruská a proruská propaganda se v Česku v průběhu času zagresivňuje. Propagandisté také efektivně využívají moderní technologie jako umělá inteligence, vysoce pokročilý překladatelský software, autonomní trollí továrny a pokročilé technologie tvorby tzv. deepfaků.
Koalice Stačilo! získala mandáty ve víkendových volbách ve všech krajích s výjimkou jednoho, kde jim to uteklo o osm hlasů. Rétorika jejich členů je přitom často velmi podobná, jako u některých osob na sociálních sítích, které šíří proruské dezinformace. Je tenhle výsledek Stačilo! vlastně ukázkou dobré práce proruské dezinformační scény?
Těch faktorů je více. Jednak práce proruských propagandistů, ale samozřejmě i osoba Kateřiny Konečné, které je všude plno a dokáže na sebe strhávat pozornost. Svou funkci zajisté splnil i ten rebranding z KSČM na Stačilo. Ale svůj podíl na zmrtvýchvstání komunistů, i když nyní převlečených, má dozajista i vláda Petra Fialy.
Dá se říct, že podobné dezinformační války zažívají i další země v Evropě? Kde je situace podobná?
Když se zaměříme na ruské působení, tak to je přítomné ve všech zemích, kde Rusové mají nějaký svůj zájem. Intenzita samozřejmě stoupá úměrně tomu, jak je ten zájem významný. Primárním zájmem ruského režimu je nyní dobytí Ukrajiny, takže se snaží rozbít spojenectví států, které Ukrajině pomáhají. Rusové a jejich tuzemská pátá kolona, jaká oddaně pracuje pro režim, který se masově dopouští válečných zločinů a rozpoutal největší válku v Evropě od druhé světové, tak mají plná ústa toho, že chtějí mír, což ve skutečnosti znamená jen snahu o zastavení pomoci Ukrajině, aby ji Rusové mohli snáze dobýt.
Na druhou stranu jsou státy, kde i Rusové mají významné zájmy, ale tyto státy mají vůči ruské propagandě odolnou a vzdělanou společnost a ruští propagandisté si tam moc neškrtnou. Příkladem je Finsko. Tam Rusové provozovali Sputnik, ale sami to po čase zabalili, protože viděli, že jim to nepřináší požadovaný výsledek. Ale Česko není Finsko a u nás má ruská propaganda dost živné půdy.
Teď trochu v osobní rovině. Vaše jméno často padá ve vyjádření všemožných antisystémových postav. Měl jste někdy strach, že se jejich zlost skutečně otočí proti vám?
Když se zeptáte vojáků na Ukrajině, jestli mají strach, častá odpověď je, že strach nemá jenom blázen. Na druhou stranu strach je emoce, která vás chrání a vyvolává obezřetnost. Téměř deset let prakticky každodenně dostávám od takzvaných vlastenců výhružky zabitím, což doprovází i další snahy mě zastrašit a umlčet. Kdybych se ale nechal zastrašit, tak bych udělal to, co ti, kteří na mě útočí, chtějí. Namísto strachu bych spíše mluvil o zvýšené obezřetnosti, že když mi někdo píše, jak mě zastřelí, tak se dívám, jestli ten člověk má na profilu fotky se zbraněmi apod., jestli je nějak nebezpečný.
Zajímavé je, že zabitím mi vyhrožují také lidé, podle kterých jsem cenzor, a oni prý jen brání svobodu slova, aby nebyla cenzura a aby nebyl jen ten jediný povolený správný názor. Ale já, když mám jiný názor, než mají tito údajní bojovníci za svobodu slova, tak mi vyhrožují zabitím.
Máte pocit, že se vám někdy podařilo zarytého odpůrce vašich názorů a „přivést“ na stejnou názorovou linku?
Já nikoho nepřesvědčuji. A když mi někdo napíše, že budu viset, nebo mě postaví ke zdi před popravčí četu, a současně to doprovází záplava nadávek, takového člověka nějaké argumenty evidentně nezajímají. Ale když mi někdo napíše slušně, slušně mu i odpovím, že respektuji jeho názor, ale že to vidím jinak a uvedu proč. Ale nikoho na nějakou názorovou linku nepřivádím. Navíc ono tohle je o kontinuální práci, a i když někdo váš argument přijme, tak pak zase usedne k sociálním sítím a za půl hodiny jede teorie, kterým věří dlouhodobě, protože jim chce věřit. Přesvědčovat přesvědčené nemá cenu. S lidmi, kteří komunikují slušně, je samozřejmě potřeba diskutovat, ale ne je přesvědčovat o tom, co si mají myslet. Jsme ve svobodné zemi, a ne v totalitním Rusku, kde tamní režim vymývá lidem mozky.
Bojujeme v tuzemsku dostatečně s fake news?
Jedním slovem? Ne. A myslím, že na to jako společnost ještě doplatíme. Demokracie je úspěšná tehdy, pokud se lidé rozhodují na základě faktů. Pokud se rozhodují na základě lží a manipulací, nečeká tu společnost nic dobrého. Chtěl bych končit optimističtěji, ale myslím, že nás čekají hodně složité časy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.