Důlní dílo Kovárna v Obřím dole u Pece pod Sněžkou se po sedmi letech znovu otevřelo turistům. Prohlídková trasa je nyní dvojnásobně dlouhá díky zpřístupnění zavalené štoly Prokop a vede do hloubky 75 metrů. Nový východ na dně Obřího dolu umožňuje návštěvníkům opustit podzemí jinou cestou, než kterou přišli.
Obnova nejmladší části důlního díla stála přibližně 20 milionů korun, většinu nákladů pokryla dotace získaná Českou speleologickou společností Albeřice. Turistický provoz Kovárny zahájil už v roce 2004.
Dědičná štola Prokop, vybudovaná mezi lety 1837 a 1844, sloužila k odvodnění dolu a přepravě materiálu. V roce 1952 ji geologové obnovili, ale po ukončení průzkumu ji z bezpečnostních důvodů uzavřeli. Jeskyňáři z Albeřic museli vyčistit sto metrů zavalené štoly, odstranit tuny kamenů a zajistit chodbu ocelovými výztužemi.
S Mezipatrem, které bylo zpřístupněno už před třinácti lety, je štola Prokop spojena nerezovými žebříky. „Prohlídková trasa je nyní dlouhá zhruba 600 metrů a vede do hloubky 75 metrů,“ řekl novinářům šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.
V nové části dolu mohou návštěvníci vidět původní kolejiště, výhybky a důlní vozíky z 50. let. Štola je zajímavá i z geologického hlediska, na jednom metru čtverečním je možné vidět až deset druhů hornin.
Dříve turisté vstupovali a vycházeli stejným místem, nyní mají díky otevření dědičné štoly nový východ na dně Obřího dolu. První prohlídková trasa, vedoucí do nejstarších částí důlního díla, se otevřela v roce 2004 a zahrnuje štolu Barbora a vrchní dobývky jam Gustav a Heinrich.
Zájemci o prohlídku se musí objednat minimálně dva týdny předem a do dolu mohou nanejvýš dvanáctičlenné skupiny. Turistický provoz potrvá do poloviny září a závisí na počasí. „Zájem o prohlídky je velký, srpnové víkendy jsou již kompletně obsazené,“ říká Tásler.
Trasa není osvětlená, návštěvníci dostanou helmy s čelovými lampami. První zmínky o hornické činnosti pod Sněžkou pocházejí z 16. století, největšího rozmachu dosáhla těžba v 19. století. V roce 2011 otevřela albeřická společnost druhou prohlídkovou trasu vedoucí do Mezipatra, kde v 50. letech hledali komunističtí prospektoři měděné, cínové a wolframové rudy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.