Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě

"Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby," řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř.

S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. "Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě," uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf.

Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. "Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli," uvedla archeoložka z UHK Sylva Tichá Bambasová.

V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. "Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců," uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených.

Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie UHK. "Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci," uvedla Tichá Bambasová.

Ze stejného období jako "dlouhá mohyla" pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní pohřební stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. "Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncertovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině," dodal Krištuf.

Archeologický průzkum začal v úseku o délce zhruba sedmi kilometrů mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť loni na podzim. Podílejí se na něm archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK.

Mezi další mimořádné objevy v kontextu východních Čech z období pravěku patří laténské sídliště z doby Keltů datované do prvního století před naším letopočtem nebo hroby "bojovnické družiny" z období stěhování národů v pátém a šestém století našeho letopočtu. Tyto nálezy jsou z levého břehu Bystřice mezi obcemi Dohalice a Čistěves.

Z rozsáhlého laténské sídliště jsou podle vědců zajímavé půdorysy objektů, zejména pro toto období typických skladišť stojících na masivních pilířích. Mimořádná je také koncentrace pecí na výrobu keramiky. "Jsou tam doklady specializovaných výrobních aktivit, které nemají ve východních Čechách obdoby," řekl archeolog Miroslav Novák z MVČ.

Bohatým nalezištěm je i úsek u Všestar, kde archeologové zachytili několik stovek archeologických situací datovaných do kultury nálevkovitých pohárů a únětické kultury. "Ve východní části úseku, hned u Všestar, ještě zkoumáme raně středověké sídliště, vlastně předchůdce dnešní obce," uvedl René Masaryk ze Skupiny STIK.

Raně středověké pohřebiště s 25 hroby bylo objeveno u nedaleké obce Dlouhé Dvory. Archeologové upozornili zejména na výbavu jednoho hrobu, který obsahoval stříbrnou záušnici, dva jantarové korálky a skleněný korálek, který je ve východních Čechách unikátním nálezem, uvedli. Raně středověké pohřebiště předběžně datují do 11. století a sídliště do období 11. až 13. století.

U Rozběřic archeologové zatím identifikovali přes 700 archeologických objektů, také tam výzkum pokračuje. Zachytili tam sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. Mezi nálezy z tohoto sídliště patří i kostěný hřeben s výzdobou a jantarový korálek.

U obce Sovětice objevili bohaté tzv. polykulturní sídliště čítající více než tisíc archeologických situací, nejčastěji pozůstatků sloupových staveb, zásobnic, ale také dvou hliníků či dvou studní. Je tam doložena kultura s lineární keramikou z mladší doby kamenné, kultura nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, mohylová kultura doby bronzové, ale také doba římská a období stěhování národů. "Mezi nejzajímavější nálezy patří paleolitický nástroj, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Velmi neobvyklá je také broušená sekerka vyrobená ze serpentinitu z pozdní doby kamenné," uvedla Veronika Rohanová z MVČ.

Cenné nálezy archeologové objevili také při nedávno skončené sérii archeologických výzkumů v trase D35 v úseku dlouhém 10,5 kilometru mezi Hořicemi a Sadovou, které začaly v září 2022. Na tento prozkoumaný úsek současný výzkum navazuje. Například u Milovic u Hořic loni archeologové našli pozůstatky antické nádoby z pátého století před naším letopočtem s figurálními motivy.