V Safari Parku Dvůr Králové se vylíhla dvě mláďata supů. Poprvé v jeho historii

V minulosti dvorská zoo chovala supy hnědé, mrchožravé nebo africké, nikdy se ale nemnožili. K chovu supů se safari park vrátil v roce 2017 zhruba po patnáctileté přestávce, a to v souvislosti s jejich zhoršující se situací v divočině. Postupně do zahrady přišlo šest dospělých ptáků, kteří dostali možnost se přirozeně spárovat.

K odchovu vedla složitá cesta. Vejce v letošní sezoně snášely dvě samice. Jedna v páru se samcem, druhá trvalého partnera neměla a odchov se u ní jevil jako nepravděpodobný. "Nezapárovaná samice je nepříbuzná zbytku evropské populace, a je tedy velmi cenná. Nakrátko se spojila se samcem z jiného páru, který ji napářil," uvedl zoolog Michal Podhrázský.

Když se v líhni začalo mládě od samice bez partnera klubat, dali ho zoologové pod fungující pár, který sám snášel. Samice bez pomoci partnera by totiž péči o mládě zřejmě nezvládla. Když se líhlo i druhé mládě, nebylo již možné jej dát pod rodičovský pár, protože v hnízdě by nepřežilo v konkurenci druhého ptáčete. Proto mládě zamířilo do Liberce, kde se jej jako pěstouni ujali supi hnědí. Zoologové s tím předem počítali a v Liberci s předstihem nechali sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých.

"V Liberci se mládě v pořádku vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a následně během několika dnů podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat," uvedl Podhrázský. Prospívá i mládě ve dvorské zoo. "Při poslední kontrole vážilo 600 gramů. Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu ještě bude dlouhá cesta," uvedl zoolog.

Dvorské hejno supů je zahrnuto v evropském záchranném programu. O budoucnosti ptáčat, pokud se je povede odchovat, rozhodne koordinátor chovu a jeho poradní tým. "Možností je, že se zařadí do pojistných hejn v jiné partnerské zoo, případně zůstanou ve Dvoře Králové. Existuje i možnost, že budou vypuštěna do volnosti," uvedla zoo.

Sup bělohlavý, který může mít rozpětí křídel až 2,7 metru a vážit i přes 11 kilogramů, je nejpočetnější evropský sup. Na řadě míst byl ale v minulosti vyhuben. Díky odchovu v lidské péči však mohl být znovu navrácen do přírody. Kromě jižní Evropy se tento mrchožrout vyskytuje v subtropickém pásmu Asie a Afriky.

Ve volné přírodě supům coby mrchožroutům s proměnou zemědělství a chovu zvířat silně ubylo potravy. Ohrožuje je i trávení. Když pytláci v Africe zabijí slona či nosorožce, tak je posypou prudkými jedy, aby se zbavili kroužících supů a tím i pozornosti ochranářů. Ti pak kolem zabitého zvířete najdou stovky otrávených ptáků.