Česká společnost ornitologická (ČSO) dokončuje tříletý projekt v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře na Náchodsku. Ornitologové vytvořili tříhektarový mokřad Centrální ptačník, který tvoří soustava tůní a ostrůvků. Díky tomu v lokalitě zaznamenali nárůst počtu mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozlohy cenných rostlinných společenstev.
"Projekt významně rozšířil již existující mokřad. Je vidět, že pokud se tvar tůní, jejich umístění a následná péče dobře naplánuje, je velká šance, že se podaří do krajiny vrátit život v jeho původní bohatosti. A to se také na Josefovských loukách stalo," uvedl správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek.
Nový komplex tůní podle něj zvýšil pozorovaný počet ptačích druhů v parku o devět, například přibyly tři vzácné druhy rybáků. Zvyšuje se podle vědců i počet druhů, které tu vyvádějí mláďata. "Od dokončení nových tůní tu poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví, nejvyšší létající ptáci Evropy, dále husy velké a velmi pravděpodobně také jeden z nejpestřejších pěvců mokřadů - slavík modráček středoevropský," sdělil Michálek.
Za prioritní druhy si ornitologové v začátcích vzniku ptačího parku před 18 lety zvolili mokřadní druhy bahňáků. "Právě tito ptáci v krajině významným způsobem ubývají kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření na polích a loukách. Na Josefovských loukách jsme jim vytvořili ideální podmínky. V době dokončování ptačníku jsme zaznamenali deset párů čejek chocholatých v hnízdním období, mnohem vzácnějšího vodouše rudonohého jsme viděli ve třech párech. Tento pták nikde jinde v Královéhradeckém kraji nehnízdí," zdůraznil Michálek.
Tříhektarový Centrální ptačník je největším projektem na Josefovských loukách. Vznik ptáčníku podpořily Norské fondy a na financování se podílí i stovky dárců. Navazuje na mokřad Slavíkovský ptačník o velikosti 1,5 hektaru. Společně fungují jako soustava vodních ploch.
Ptačí park Josefovské louky má rozlohu kolem 85 hektarů. Ornitologům se podařilo vytvořit ideální prostředí pro řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. Rozmanitá příroda tu vznikla díky opatřením, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva velkých kopytníků a hloubení tůní.
Páteří ptačího parku je sto let starý závlahový systém řeky Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Výsledkem je osm druhů obojživelníků, přes 40 druhů vážek, 197 pozorovaných druhů ptáků a mnoho dalších.
Ptačí parky ČSO jsou reakcí na úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. ČSO plánuje do 20 let mít alespoň jeden funkční ptačí park v každém kraji.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
