Kopie Turínského plátna objevená před 25 lety na Broumovsku je stále lákadlem
Kopie takzvaného Turínského plátna objevená v broumovském klášteře před 25 lety je stále velkým lákadlem pro návštěvníky Broumovska. A to i přesto, že v klášterním refektáři je při prohlídkách k vidění kopie historické kopie Turínského plátna. V Turínském plátně byl podle církve zabalen Kristus, když jej sňali z kříže. Vlastníkem historické kopie je Broumovské opatství.
Vzácný artefakt je nyní v břevnovském klášteře Praze, odkud bude převezen do depozitáře Umělecko-průmyslového muzea (UPM) v Praze, kde ho budou zkoumat památkáři. Nějakou dobu v něm i zůstane, protože v Broumově nejsou vhodné podmínky k jeho skladování.
"Po poradě se zástupci Národního památkového ústavu bylo dohodnuto, že stávající expozice není pro plátno vhodná, proto byla v roce 2017 pořízena kopie, která bude nadále v broumovském klášteře vystavená," řekl Vojtěch Marek Malina z benediktinského arciopatství.
Historická kopie Turínského plátna bude uložena v depozitáři UPM, kde bude mít odpovídající zajištění z pohledu bezpečnosti a požární ochrany. V nejbližších letech se tak do Broumova kvůli nevhodným podmínkám ke skladování nevrátí. "V muzeu bude přístupná odborné veřejnosti. Pokud v budoucnu dojde k úpravě nebo výstavbě nových prostor vhodných pro výstavu kopie, bude možné ji opět zpřístupnit veřejnosti," řekl Malina.
Na světě existuje asi 40 kopií plátna, broumovský exemplář patří mezi nejzdařilejší. Pochází z roku 1651 a jde o jedinou historickou kopii Turínského plátna severně od Alp. Od roku 2012 je plátno kulturní památkou. Jeho kopii lze vidět v klášterním refektáři při běžné prohlídce.
Kopie Turínského plátna byla objevena 17. ledna 1999 za zlaceným štukovým věncem s nápisem SANCTA SINDON v dřevěné schránce v klášterním kostele svatého Vojtěcha. Rozměry broumovské kopie jsou téměř shodné s italským originálem, který má 4,36 metru na délku a 1,1 metru na šířku. Na plátně je vidět postava o výšce 170 až 180 centimetrů z přední a zadní strany. Z průvodní listiny vyplývá, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u svatého Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten plátno za svého života daroval broumovskému klášteru.
"Význam této kopie je ten, že je to cenná relikvie a relikvie slouží především k prohloubení osobní víry věřícího," sdělil Malina.
Benediktinský klášter vznikl v Broumově ve 14. století. Barokní podoba z 18. století je dílem Kiliána Ignáze Dienzenhofera. Broumovský klášter neboli Benediktinské opatství sv. Václava je národní kulturní památkou a tvoří dominantu města.
Loni broumovský klášter navštívilo téměř 24.000 lidí, je to srovnatelné s rokem 2022, kdy zaznamenal nárůst počtu návštěvníků. V roce 2021 činila návštěvnost 17 tisíc lidí, o rok dříve 29 tisíc a v roce 2019, posledním před pandemií covidu, téměř 35 tisíc lidí. "V letech 2020 a 2021 musel být klášter několikrát uzavřen kvůli covidové pandemii, návštěvnost během těchto dvou let klesla," řekla Kateřina Ostradecká z Agentury pro rozvoj Broumovska.
V roce 1990 dostali budovy v restituci zpět břevnovští benediktini a v roce 2014 prošel areál rozsáhlou revitalizací. V současnosti v klášteře žádný příslušník benediktinského řádu nežije. Klášter je otevřen celoročně a nabízí jak tradiční, tak speciální prohlídky a posezení v klášterní kavárně či služby restaurace. V klášteře působí nezisková organizace Agentura pro rozvoj Broumovska spolu se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, které pořádá kulturní, vzdělávací a společenský program.
