Na prestižní unijní škole, která vychovává evropské lídry, studuje málo Čechů. Pavel to chce změnit

Nečekalo se, že hlava státu půjde ve šlépějích Thatcherové, jejíž proslov o nové hrozbě s názvem evropský superstát položil základy ideovému euroskepticismu. Pavel, stoupenec EU, se ve svém projevu zaměřil na výzvy pro demokratickou Evropu a podpořil konkrétně vstup Ukrajiny, Moldavska, Gruzie a zemí západního Balkánu do EU coby krok, který posílí bezpečnost celého kontinentu.

Určitý „boj“ ale Petr Pavel svedl. O College of Europe, která se zaměřuje na magisterské a postgraduální studium evropského práva, ekonomie nebo dějin integrace a patří mezi prestižní akademické adresy v Evropě, nemají Češi zájem. Český prezident by to chtěl změnit.

V Bruggách studuje tento rok 340 lidí z padesáti zemí světa a českých studentů je mezi nimi pět. V průměru tu studují tři Češi ročně, byly ale akademické roky, kdy na College of Europe nebyl ani jeden. Země tím zůstává na chvostu v počtu studentů ve srovnání se státy z bývalého východního bloku. Poláci mají na škole, která generuje experty do evropských institucí a nadnárodních firem, pravidelně nad dvacet studentů ročně.

Hlavním důvodem je cena školného. Rok studia na College of Europe stojí – včetně ubytování na koleji a stravy – 29 tisíc eur, v přepočtu necelých tři čtvrtě milionu korun. Ve srovnání s britskými a americkými univerzitami je to levnější varianta, pro běžné české rodiny se ale jedná o nedosažitelnou částku.

Český stát poskytuje do Brugg stipendium. Nabízí ho ovšem pouze státním úředníkům a jen dvěma ročně. Stejně jako Česko postupuje ze všech zemí jen Maďarsko – také dotuje studium pouze úředníkům.

Hlavní teze z Pavlova projevu v Bruggách

„Omezení stipendií jen pro úředníky je problém. Drtivá většina mých vrstevníků na studium prostě nemá,“ říká Sára Vandasová, jedna z pěti Čechů a Češek na College of Europe tento rok. „Já jsem měla svým způsobem štěstí. Část školného mi zaplatili rodiče, zbytek jsem si napůjčovala od příbuzných,“ řekla HN čtyřiadvacetiletá studentka Brugg.

„Bez stipendia bych neměl šanci sem odjet,“ tvrdí Martin Šauer (29), zaměstnanec ministerstva životního prostředí v Praze a jeden ze dvou úřednických „šťastlivců“ tento rok – stát mu studium platí. Dlouho čekal na „zelenou“ od ministerstva, protože jeho nadřízený za něj musel sehnat náhradu. Teď se výměnou za dotaci musí po ukončení školy nejméně na deset měsíců vrátit na úřad. Pokud by to neudělal, peníze od státu by musel vrátit. Délka této „vratky“ byla původně pět let.

Omezení stipendií jen pro úředníky dosahuje místy až absurdních rozměrů. Eliška Povejšilová (24) byla v akademickém roce 2021–2022 přijata na pobočku College of Europe do Natolinu v Polsku – studuje tam dalších sto lidí –, a protože obě vládní stipendia byla v tom roce volná, požádala o jedno ministerstvo vnitra, které agendu spravuje. Neuspěla.

„Bylo mi řečeno, že to prostě nejde,“ říká Eliška Povejšilová, nyní stážistka v centrále NATO v Bruselu. Jí také nakonec půjčili na vytouženou školu rodiče a státní stipendia propadla. Česko přitom na provoz školy, stejně jako další země, přispívá ze státního rozpočtu; momentálně je to 15 tisíc eur ročně.

Petr Pavel v Bruggách označil vyšší počet českých studentů na College of Europe za „jednu z cest, jak mít dostatek kvalitně připravených lidí v evropských institucích“. Chce s vládou probrat možnosti, jak toho dosáhnout. „Jednou je zřízení fondu pro stipendia, ve kterém by se kombinovaly jak státní, tak privátní prostředky, který by byl mnohem pružnější a umožnil tak studovat většímu počtu studentů,“ prohlásil prezident. Proč má Česko tak úzce nastavené podmínky stipendií, Pavel nekomentoval.

O rozšíření grantů pro Čechy mimo státní správu usiluje v každém případě i sama škola. „Chceme víc Čechů. Pestrost studentů zvyšuje kolektivní inteligenci,“ tvrdí ředitel pro administrativní záležitosti na College of Europe Pierre Bachelier. Čeští uchazeči jsou navíc podle jeho zkušenosti „většinou velmi dobří.“

„Vyžadujeme alespoň základní znalost francouzštiny a vynikající angličtinu,“ říká Bachelier, protože studium na College of Europe probíhá v obou jazycích. „Češi s tím nemívají problém. Letos jsme měli sedm českých přihlášek a uspělo 5 studentů. To je mimořádný poměr.“

Kromě nákladů označují čeští studenti za problém nízké povědomí o existenci školy mezi svými vrstevníky. „Strávila jsem devět let na dvou magisterských oborech v Česku. Za celou dobu jsem o College of Europe neslyšela,“ tvrdí Markéta Šonková, mladá úřednice z ministerstva vnitra a druhá letošní vládní stipendistka v Bruggách.

„Já jsem se o škole v Bruggách dozvěděla náhodou loni měsíc předtím, než jsem podala přihlášku,“ potvrzuje i studentka právní sekce na College of Europe Eva Šišková. Také tohle slibovalo několik českých ministrů školství zlepšit, zatím se tak ale nestalo.

Úspěšní absolventi školy tvrdí, že to pro ně byla klíčová životní zkušenost. „Studium je strašně intenzivní. Od snídaně do večera jsme byli všichni pořád spolu, běžně jsme měli přednášky v sobotu i v neděli. Člověk si vytvoří obrovskou síť kontaktů,“ řekl HN Matti Tetřev, nyní mluvčí české delegace při NATO.

Podobně to hodnotí první český absolvent College of Europe Ivan Hodač, bývalý dlouholetý šéf ACEA, hlavní automobilové lobby v Evropě, a nyní spolupracovník české pobočky Aspen Institutu. „Nikdy jsem si nemusel hledat práci, vždycky si našla ona mě. Že jsem vystudoval Bruggy, v tom hrálo zásadní roli,“ tvrdí Hodač. „Sám pak, když jsem přijímal lidi do kanceláře, jsem si vždycky dával životopisy absolventů College of Europe stranou,“ dodává.