Sobota, 3. června 2023, 15:45
200 stránek čtení a obrázků o výjimečné umělkyni první poloviny 20. století Věře Jičínské. I tak by se dala popsat nová publikace, kterou vydala Galerie moderního umění Hradec Králové. Její autorkou je historička Martina Pachmanová. Křest se uskutečnil tento týden.
Kniha s názvem Věra Jičínska je vytvořena především na základě olejomaleb, kreseb a grafik, které mezi válkami vystavovala v Brně, Mnichově Hradišti, Paříži, Praze nebo Dobrušce. Prakticky mapuje díla od jejich úplných začátků. Pokud by však čtenář čekal chronologicky seřazenou sbírku, bude zklamán. Kniha mapuje konkrétní problémy, které na sebe nemusí nutně navazovat.
„Martina Pachmanová sleduje Věru Jičínskou nejen jako malířku, žurnalistku, fotoamatérku, designérku, cestovatelku, ale také jako (moderní) ženu, manželku a matku. V této mnohovrstevnatosti spočívá síla autorčina textu. Díky zvolené struktuře knihy dostává osobnost a dílo Věry Jičínské s každou další fazetou větší plasticitu a graduje,“ komentuje v tiskové zprávě publikaci její odborný recenzent, historik umění Milan Pech.
Autorka nechává na mnoha místech textu promlouvat samotnou umělkyni prostřednictvím úryvků z autorčiných deníků a korespondence. Události tak zachycuje i z její perspektivy.
Galerie moderního umění v Hradci Králové na monografii spolupracovala s Kulturním zařízením města Dobrušky – vlastivědným muzeem, které spravuje malířčinu pozůstalost, a Nadačním fondem Věry Jičínské, Dany Laichterové a Jiřího Görnera. Knihu finančně podpořilo Ministerstvo kultury České.
Věra Jičínská se narodila v Petřkovicích (dnešní část Ostravy) do rodiny vrchního báňského rady Jaroslava Jičínského a Gisely Jičínské (rozené Spothové). Patřila k první generaci umělkyň, které se po vzniku samostatného Československa začaly výrazněji prosazovat. Po studiu na brněnském dívčím lyceu, zřízeném Ženskou vzdělávací jednotou Vesna, nastoupila na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde po absolvování všeobecného základu přešla do grafické speciálky Františka Kysely. V roce 1922 odjela studovat grafiku k Fritzi Helmuthu Ehmckemu na mnichovskou Kunstgewerbeschule. Klíčovou zkušenost pro ni znamenal sedmiletý pobyt v kosmopolitní a názorově otevřené Paříži – od roku 1925 vystavovala na tamních salonech. Podobně jako její generační souputnice byla okolím opakovaně upomínána, že životní role ženy souvisí v první řadě s mateřstvím a že právě s ním je spojena také legitimizace ženského umění.
Foto GMUHK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
