Kameny zmizelých v Rychnově nad Kněžnou připomínají osud dalších 14 Židů

Na dnes odhalených destičkách jsou jména členů rodin Böhmových, Fischerových, Weinerových a Löwyových, a to včetně několika dětí. "Z Rychnova bylo 121 transportovaných lidí. Kameny zmizelých se pokládají většinou na poslední známé adrese oběti. Jde o připomínku tragicky zemřelých židovských obyvatel města za holokaustu," řekla Irena Krejčí z rychnovského muzea.

Kameny zmizelých se instalují do chodníku před dům, kde oběť holocaustu žila. Slovo Stolperstein je výrazem pro kámen, o který se zakopává nebo má zakopnout, vychází z projektu německého umělce Guntera Demniga. Podle organizátorů jde ale hlavně o trvalou připomínku obyvatel, kteří se stali obětí nesmyslné ideologie.

Dnešní akce se konala v předvečer dne Jom ha-šoa, tedy Dne památky na šoa a hrdinství, který připomíná šest milionů Židů zavražděných za druhé světové války. Datum je odvozeno od výročního dne vypuknutí povstání ve varšavském ghettu. Připomínka holokaustu se dnes konala také v rychnovské synagoze.

Od loňského dubna má v Rychnově nad Kněžnou kámen s mosaznou destičkou také spisovatel Karel Poláček. I když žil během nacistické okupace v Praze, stále jezdil do Rychnova nad Kněžnou navštěvovat svého bratra Milana, uvedli zástupci muzea. Na Rychnovsku včetně města bylo zhruba 230 obětí holokaustu.

Rozmísťovaní kamenů zmizelých je mezinárodní iniciativa. První kámen Demnig usadil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Od roku 2008 se instalují také v České republice. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc, mají ukázat, že oběťmi holokaustu byli konkrétní lidé. V Královéhradeckém kraji byly kameny zmizelých v minulosti odhaleny například také v Trutnově, Jičíně nebo v Dobrušce.