Ornitologové žádají lidi, aby neshazovali hnízda jiřiček a vlaštovek

Jiřičky i vlaštovky se podle ornitologů zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. "Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let," řekl Lukáš Viktora, odborník České společnosti ornitologické (ČSO) na ochranu ptáků v zástavbě. Podle něj si oba druhy staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích.

Ornitologové se ale každoročně setkávají s případy, kdy se lidé snaží ptákům v hnízdění bránit například tím, že umisťují překážky do oken včetně bodců proti holubům. "Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít," vysvětlil Viktora. Vlaštovkám zase někteří lidé bránit vletět do budovy, v které mají hnízdiště. "Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny," doplnil Viktora. Pro jiřičky to může znamenat konec sezóny, jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít.

Lidem, kteří se obávají trusu pod hnízdem, ornitologové radí umístit pod hnízdo podložku, která trus zachytí. Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám se stavbou hnízda pomoci, může jim na zahradě připravit nádobu s hlínou, kterou zalije vodou, radí Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání. Oba druhy totiž potřebují na stavbu bláto.

Vlaštovky a jiřičky jsou považovány za tradičního posla jara. Když krmí mláďata, uloví jeden pták denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu.