Počasí dnes23 °C, zítra25 °C
Středa 7. června 2023  |  Svátek má Iveta

Bylo to řítící se tsunami. Od prvního potvrzeného případu covidu v Česku uplynuly tři roky

Šití roušek, uzavřené restaurace, kontroly na hranicích krajů a desítky milionů testů. Dnes jsou to přesně tři roky od prvního potvrzeného případu onemocnění covid-19 v Česku. Informaci veřejnost a média dostala 1. března 2020 ve čtyři hodiny odpoledne. Tehdy laboratoře potvrdily tři případy. Jak na období, kdy se nemoc začala šířit v České republice vzpomínají ti, kteří byli v první linii? Na to se ptala redakce Drbny.

Jako prvotní hlavní zdroj infekce je uváděna severní Itálie, kam mnozí Češi jezdili lyžovat. Rychlý nástup epidemie byl poznamenán kritickým nedostatkem ochranných pomůcek, kterých bylo ve skladech málo. Vznikla tak řada iniciativ a lidé si začali šít ochranné pomůcky sami. První opatření proti epidemii stát přijal 3. března a 10. března bylo na tiskové konferenci po jednání vlády oznámeno, že od následujícího dne budou uzavřeny školy. Dne 12. března byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení. Ten samý den byl také potvrzen první případ covidu na jihu Čech. Tehdy šlo o muže, který pracoval v německém Hamburku.


Policejní kontroly na hranicích krajů.

Ať už máme prvních pár případů...

„Na začátku se vlastně nic moc nedělo, ale měli jsme velké obavy. Mysleli jsme si, že jsme připraveni na různé epidemie, ale tohle bylo rozsahem i povahou úplně něco jiného. Něco, co člověk zažije jednou za život. Zpětně si vzpomínám, že na jaře 2020 jsme si říkali, ať už máme konečně prvních pár pacientů, ať si tu nemoc můžeme okouknout. Ať víme, s čím máme, co dočinění. Strach z neznáma byl nepříjemný,“ vzpomíná primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.

Druhá jeho vzpomínka na covidovou pandemii je z podzimu 2020. „Tehdy jsme sice zvládali lékařskou péči, ale velmi obtížně jsme zvládali nápor lidí, kteří chtěli být okamžitě otestování. V té době nebyly takové lidské ani laboratorní kapacity na otestování. V té době jsme už věděli, že tu nemoc musíme brát vážně. Věděli jsme, že pokud mají lidé na rentgenu bílé plíce, naprosto zalité zánětem, tak ne všem dokážeme pomoci. Pamatuji si také na výzvu z první linie, kterou jsme sepsali jako lékaři z reálných covidových jednotek, jako kontrast k tomu, co zaznívalo od různých salonních lékařů a celebrit. To bylo období, kdy jsme věděli s čím se potýkáme a děsil nás rozsah. Bylo to řítící se tsunami,“ dodává.

Lidé se podle něho semkli a minimálně v rámci jihočeského zdravotnictví vše fungovalo. „I díky té výzvě se lidé semkli a minimálně rámci jihočeského zdravotnictví to fungovalo velmi dobře. Právě robustnost lidí ve zdravotnictví beru jako pozitivum na celé pandemii,“ vzpomíná.

S covidem a infekčními pacienty se lékaři ale setkávají i nadále. „Všichni žijí v tom, že covid skončil, ale neskončil, i když virus je nyní výrazně méně ničivý. Pořád u nás leží pacienti s covidem a někteří jsou v závažném stavu. Už se to stalo ale součástí našeho života a umíme s tím lépe zacházet,“ potvrzuje Chrdle.

Co kdybych náhodou neměl kam si lehnout

Podobně mluví náměstek ředitele pro kvalitu strakonické nemocnice Michal Pelíšek. „Na počátek covidu si pamatuji docela přesně. V té době už jsme měli zprávy ze zahraničí, kdy zejména pohled na přeplněné italské nemocnice a s tím spojené obavy a zastavení společenského života pro mě byly jasnou indicií, že jsme na počátku rozsáhlého zdravotního problému a snažil jsem se vnímat spíše ty černé scénáře dalšího vývoje. Již začátkem roku jsme se snažili v nemocnici trochu připravit objednáním zdravotnického materiálu a měli jsme pracovní porady, kde jsme řešili logistiku, možnosti diagnostiky, léčby, ochranných pomůcek. Rozhodně jsme chtěli udělat maximum, abychom se vyhnuli italskému či španělskému scénáři. Vzpomínám si také na úžasné semknutí společnosti,“ říká.

Konkrétní pacient utkvěl v paměti také strakonické hlavní sestry Edity Klavíkové. „Vzpomínám si na pacienta, který přišel na oddělení. Bylo to v začátku doby covidu a požadoval obsadit volnou postel. Říkal: „Co kdybych náhodou, pak neměl kam si lehnout“. Cítil se unavený a myslel si, že už je to první příznak covidu. Pacient byl covid negativní, ale než se stačil během prvních pár dní vyšetřit, byl opravdu covid pozitivní. Tenkrát byl tento pacient hospitalizovaný na covidovém oddělení po celou dobu izolace, tedy více než 14 dní,“ vzpomíná hlavní sestra. Zmíněný pacient měl podle ní klidný průběh, ale psychicky to velmi špatně prožíval. „Přitom to byl sportovec,“ dodává.

Duben 2020: Biologické centrum v Budějovicích zahájilo výzkum koronaviru

Tisíce telefonátů denně

Nekončící směny a práce, která nebrala konce. To se netýkalo jen lékařů, ale také hygieniků, kterým se víceméně ze dne na den kompletně proměnila pracovní agenda. „Zaměstnanci Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje pracovali s obrovským nasazením. Naším cílem bylo zastavit šíření tohoto onemocnění, řešili jsme ohniska a používali jsme k tomu základní epidemiologickou metodu práce, tedy epidemiologické šetření a aplikovali jsme protiepidemická opatření. Největším problémem v počátečních fázích ale byl nedostatek informací,“ zavzpomínala ředitelka krajské hygienické stanice Květoslava Kotrbová.

Hygienici na začátku pandemie podle Kotrbové zažili obrovskou vlnu solidarity celé společnosti. „A také nádhernou spolupráci v rámci Krizového štábu Jihočeského kraje, který pracoval se stejně velkým nasazením. Do epidemiologického šetření se zapojili i zaměstnanci Jihočeského divadla, firmy Essox, zaměstnanci obcí, celní správa, hasiči, policisti a zaměstnanci krajského úřadu. Denně bylo potřeba realizovat skutečně tisíce telefonátů a bez pomoci bychom to nezvládli,“ doplňuje.

Počátkem pandemie covid-19 si málokdo dokázal představit jak obrovské zdravotní, ekonomické, společenské a sociální dopady bude mít. „Je to logické, pandemii takového rozsahu jsme nezažili více než stovku let. Dnes již můžeme říci, že epidemie takovéhoto rozsahu zasáhne skutečně všechny složky života a je třeba se na ní průběžně připravovat,“ uzavírá Kotrbová.

Miliony nakažených, miliony očkovaných

Od začátku epidemie nového typu koronaviru v březnu 2020 bylo v Česku potvrzeno celkem 4,6 milionu případů nákazy, včetně reinfekcí. V posledních týdnech počty případů opět stoupají. Základní očkování proti onemocnění má 6,9 milionu lidí, asi 4,36 milionu lidí si nechalo dát první posilující dávku a zhruba 796 tisíc lidí i druhou posilující dávku.

Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Biologické centrum Akademie věd ČR, Jan Luxík

Štítky covid, nemoc, lékaři, nákaza, České Budějovic, Strakonice, hygiena, Kotrbová, Chrdle, Pelíšek, Klavíková, nemocnice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Založením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.