Na střední školy se hlásí děti z populačně silného ročníku. Celková nabídka míst na středních školách v kraji pro školní rok 2023/2024 přesto stále převyšuje poptávku. Největší zájem je tradičně o studium na gymnáziích, míst je tam dostatek.
Deváté třídy základních škol by mělo letos v Královéhradeckém kraji podle údajů hejtmanství opustit 5601 žáků, o 11 procent více než loni, kdy jich bylo 5035. Ve školním roce 2020/2021 bylo deváťáků 4881.
Počty uchazečů navýší v kraji letos také děti Ukrajinců, kteří do Česka přicestovali kvůli válce. Podle zástupců kraje by ale nemělo jít o výrazný počet. "Ve všech ročnících základních škol v kraji je zhruba 2500 ukrajinských žáků. Neobáváme se tedy, že by uchazečů z jejich řad bylo tolik, aby výrazně navýšili celkový počet uchazečů o studium na střední školách a učilištích v regionu," řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
Přihlášky k jednotným přijímacím zkouškám na střední školy a víceletá gymnázia mohou zájemci podávat do 1. března. Na střední školy se letos budou hlásit školáci, kteří se narodili v roce 2008, tehdy se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo v ČR zhruba 119.000 dětí. Ze statistik úřadu vyplývá, že vysoké počty uchazečů o studium na středních školách lze v souvislosti s demografickým vývojem čekat i v dalších letech.
Gymnázia, střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU) v Královéhradeckém kraji pro školní rok 2023/2024 nabízejí 9441 míst, což je zhruba stejně jako pro školní rok 2022/2023, kdy bylo míst 9446. Na školní rok 2023/2024 osmiletá gymnázia v kraji nabízejí 420 míst, šestiletá 212 a čtyřletá 713.
"Z našeho pohledu je počet míst na gymnáziích dostatečný. Například v loňském roce, kdy byla populační křivka na vzestupu, některá gymnázia v kraji přijímala uchazeče i ve druhém kole přijímacího řízení," řekl Lechmann.
V současném školním roce v kraji na osmiletých gymnáziích studuje 2956 žáků, na šestiletých 1219 a na čtyřletých gymnáziích 2648.
Královéhradecký kraj zachovává místa v oborech, o které není takový zájem. Hejtmanství to vysvětluje tím, že musí být struktura oborů vzdělávání sladěna s trhem práce. "Nově zařazované obory vzdělání nebo změna kapacit stávajících oborů by měla co nejlépe odpovídat předpokládanému dlouhodobému uplatnění absolventů na trhu práce a v dalším studiu," uvedl Lechmann.
Královéhradecký kraj například v tomto smyslu reagoval na trvale rostoucí potřebu zdravotnických profesí, kdy se pro letošní a příští školní rok razantně zvýšily kapacity maturitních zdravotnických oborů o 267 míst.
Tradičně nejmenší zájem je o učební obory, konkrétně pokrývač nebo kominík. "Kraj tyto konkrétní obory podporuje stipendiem, přesto se v loňském roce na ně žádný uchazeč nehlásil," řekl Lechmann.
Kraje ze zákona zajišťují podmínky pro zajišťování středního vzdělávání a za tímto účelem zřizují a ruší střední školy, nicméně zápisy a výmazy středních škol či oborů středního vzdělání jsou v kompetenci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Kraj zřizuje většinu SŠ na svém území, v případě soukromých a církevních škol k zápisům nových oborů vzdělání či škol dává pouze stanovisko. MŠMT následně vydává rozhodnutí a při rozhodování o zápisech by mělo vždy respektovat jak Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR, tak Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy příslušného kraje, uvedli zástupci hejtmanství.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
