Petr Zelenka vraždil bezmocné pacienty. Před 15 lety dostal v Hradci Králové doživotí

Na jaře a v létě roku 2006 zemřelo na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nemocnice v Havlíčkově Brodě několik pacientů v důsledku zvýšeného krvácení. Šlo o osoby, které již krvácivé projevy měly, takže jejich smrt zpočátku nevyvolala podezření. Když však série úmrtí pokračovala, došel primář oddělení Pavel Longin k závěru, že příčinou poruch srážlivosti krve mohlo být podání léku heparin. Tuto hypotézu později potvrdil i laboratorní rozbor krve jedné z obětí.

Z porovnání časů podezřelých úmrtí s rozpisem služeb personálu vyšel jako pravděpodobný pachatel tehdy třicetiletý zaměstnanec ARO Petr Zelenka. O svých zjištěních informoval primář Longin vedení nemocnice, které Zelenku koncem září 2006 propustilo. Trestní oznámení na něj podalo teprve v polovině října 2006, za což později čelilo silné kritice. Podobně na tom byla i policie, která Zelenku zatkla až 1. prosince.

Podle vyšetřovatelů postupoval Zelenka při podávání léku na ředění krve velmi obezřetně. Injekci s heparinem vpichoval pacientům, kteří byli v bezvědomí nebo v umělém spánku. Navíc tak činil na konci pracovní doby, takže komplikace se u obětí projevily teprve po nástupu další směny. Během přípravného řízení se Zelenka ke spáchání všech činů doznal. Později svou výpověď změnil s tím, že heparin podal pěti lidem a u ostatních si podrobnosti nevybavoval. K původnímu přiznání jej prý policisté donutili násilím.

Případem se v lednu 2008 začal zabývat královéhradecký krajský soud. Na konci měsíc trvajícího líčení byl Zelenka shledán vinným ze sedmi vražd a deseti vražedných pokusů, za což mu byl udělen doživotní trest. V červnu téhož roku potvrdil nejpřísnější možný trest i Vrchní soud v Praze. Soud nicméně pozměnil právní kvalifikaci ze 17 samostatných trestných činů na jeden pokračující. Zelenka si podal stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji ale na podzim 2009 zamítl.

Podle vyšetřovatelů měl navíc Zelenka na svědomí další tři vraždy a jeden pokus, protože už ale nemohl dostat vyšší trest, policie ho dále nestíhala. Soudy se zabývaly také motivem Zelenkových činů. První posudky jako pohnutku uváděly snahu Petra Zelenky zmást lékaře a dokázat si, že je lepší než oni. Vrchní soud v Praze nicméně konstatoval, že motivem pachatelova jednání bylo vzrušení pramenící z vyvolané krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu.

Případ "heparinových vražd" však Zelenkovým odsouzením pro českou justici neskončil. Kraj Vysočina v únoru 2007 rozhodl poslat rodinám obětí 100.000 korun, a osmi pacientům, kteří pokus o vraždu přežili, vyplatil po 20.000 korunách. Několik lidí po havlíčkobrodské nemocnici žádalo odškodné v řádu milionů korun, soudy však většinu žalob zamítly s tím, že šlo o Zelenkův exces a zdravotnické zařízení nenese zodpovědnost za činy bývalého zaměstnance.

Krajský soud v Hradci Králové v listopadu 2016 rozhodl, že nemocnice Havlíčkův Brod nemusí zaplatit 8,8 milionu korun, které po ni požadovalo pět pozůstalých po jedné z obětí Zelenky.

Ústavní soud (ÚS) v květnu 2020 odmítl stížnost pozůstalých po muži, který zemřel v nemocnici poté, co mu vrah Petr Zelenka píchnul přípravek na ředění krve. Rodina žádala od Nemocnice Havlíčkův Brod odškodné 8,8 milionu korun, ale neuspěla. Obdobně rozhodl již v červenci 2019 Nejvyšší soud, který odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové i Vrchního soudu v Praze, podle kterých bylo příčinou úmrtí protiprávní jednání Zelenky "ve zjevném excesu z plnění pracovních povinností". Nemocnice tomu nemohla zabránit. "Dovozují-li žalobci, že tak žalovaná učinit mohla, budují svůj závěr na odlišném skutkovém stavu," stálo v usnesení.

Sedm obětí (a tři další podezření, o kterých ale už soudy nerozhodovaly) řadí Zelenku k nejhorším vrahům moderních českých dějin. Po roce 1989 soudy odsoudily za více vražd jen manžele Jaroslava a Danu Stodolovy, kteří v letech 2001 až 2003 napadali a vraždili ze zištných důvodů hlavně starší a bezmocné lidi a celkem mají na svědomí osm obětí. Stejný počet mrtvých si vyžádala v roce 2015 střelba v restauraci v Uherském Brodě, pachatel ale následně zastřelil i sám sebe.