Na chod českých vazebních věznic si posvítili pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv. Při kontrolách a rozhovorech se zaměstnanci vězeňské služby i obviněnými zjistili problémy, které sepsali Ministerstvu spravedlnosti. Ombudsmanovi vadí například nedostatek soukromí na toaletách.
Kontroly sledovaly fungování pěti zařízení pro výkon vazby, a to včetně dvou největších nacházejících se v Praze na Pankráci a v Ostravě. Ve vazbách žije v Česku zhruba 1 500 lidí, což je osm procent všech vězněných osob. „Jde o skupinu, která je odlišná a náročná na zacházení. Obvinění jsou na rozdíl od odsouzených formálně nevinní, a tak se jejich podmínky musejí odlišovat od výkonu trestu,“ vysvětlil právník Milan Svoboda.
Podle ombudsmana Stanislava Křečka je jedním z problémů českých vazebních cel nedostatek soukromí. V malé místnosti spolu žijí až tři obvinění, kteří mohou ve vazbě prožít měsíce i roky. Kromě postelí a skříní mají v pokoji, kde tráví drtivou většinu času, také toaletu. Záchod je ale v některých zařízeních oddělen pouze plastovým závěsem či nedostačující nízkou zídkou.
Problémové je také množství erárního oblečení, které obvinění dostávají na příděl. „V jednadvacátém století je otázkou, jestli je v souladu s důstojností člověka, pokud se může sprchovat jen dvakrát týdně. A pokud mu na týden přísluší dvoje trenky a ponožky. Jsme připraveni o tom s vězeňskou službou vést diskuzi,“ řekl Drbně Svoboda s tím, že vazební věznice byly o konkrétních doporučeních informovány.
Vrásky přidělává ombudsmanovi také přístup věznic k volnočasovým aktivitám. Ačkoli evropské standardy mluví až o osmi hodinách, které by měli obvinění denně trávit mimo celu, realita je v Česku odlišná. Lidé se z pokoje mnohdy dostávají jen na šedesát minut, které jsou vyhrazeny k vycházce. Jiné aktivity jim podle zjištění Kanceláře veřejného ochránce práv vazební věznice buď nenabízejí, anebo o programech málo informují.
Ombusman Křeček věří, že souhrnná zpráva o stavu věznic bude odpovědným orgánům inspirací pro další kroky. Zároveň ale podotkl, že za pomalou proměnou českého vězeňství stojí také přístup veřejnosti. „Lidé nechtějí, aby se v jejich sousedství stavěl domov důchodců, natož nová věznice. Nejsou příliš naklonění změnám, které přispívají k lepšímu zacházení s vězni,“ řekl Křeček, jenž v příštím týdnu očekává příchod svého nového zástupce Víta Alexandera Schorma.
Do vazby putují lidé v České republice na základě rozhodnutí soudu. Cely jsou určeny pro osoby, u nichž hrozí útěk, trestná činnost nebo maření trestního stíhání. „Je ale důležité neztotožňovat trestný čin a vazbu. Že někdo nebyl odsouzen, totiž ještě neznamená, že ve vazbě nebyl důvodně,“ doplnil Křeček.
Foto Daniela Pařízková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
