Pá 21. 8. 2026
Zprávy

Hradecký kraj má první desítku stanovených záložáků. Jde o střelecky vycvičené civilisty

Petr Roubíček5 minut čtení25. 8. 2022, 6:35
Hradecký kraj má první desítku stanovených záložáků. Jde o střelecky vycvičené civilisty
Hradecký kraj má první desítku stanovených záložáků. Jde o střelecky vycvičené civilisty · Foto: HardTask

V Královéhradeckém kraji je prvních 12 členů stanovené zálohy státu. Jde o civilisty, kteří prošli speciálním střeleckým výcvikem. V případě potřeby můžou být použiti jako podpora ozbrojených složek při mimořádných událostech. Program založilo ministerstvo vnitra začátkem letošního roku.

„V Královéhradeckém kraji evidujeme vydání 12 aprobací od začátku účinnosti příslušného zákona. Zatím nebyla ani jedna z žádostí zamítnutá,“ potvrdila Hradecké Drbně mluvčí policie Magdaléna Vlčková. V celostátním měřítku je členů několik stovek. Jednou ze společností, která pořádá cvičení stanové zálohy je HardTask. Kurzy pro získání základní aprobace u nich prošlo zhruba 650 lidí. 

Jeden z členů aktivních záloh v Hradci Králové je Petr (jeho příjmení redakce zná, na jeho žádost ho nezveřejní). Do stanovených záloh se rozhodl vstoupit především kvůli vlastnímu rozvoji. „Aktivně střílím už dva roky. Účastnil jsem se mnoha střeleckých kurzů s krátkou i dlouhou zbraní. A tohle je příležitost, jak se posunout někam dál,“ uvedl pro Drbnu.  

Petr věří v to, že jsou jeho schopnosti se zbraní dostačující na to, aby mohl v případě nouze pomoct. „Rád pomůžu, pokud to bude třeba. Nasazení do terénu se nebojím. Neočekávám totiž, že se někdy dostanu do nějaké přestřelky. Spíš to bude o tom, že mě postaví k nějaké budově a řeknou: hlídej,“ říká s úsměvem a nadsázkou Petr.  

Co je stanovená záloha státu? 

Stanovená záloha státu nemá nic společného s aktivní zálohou. Jde o skupinu střelecky vycvičených civilistů, kteří prochází sérií střeleckých kurzů. V případě nutnosti mohou být tito lidé nasazeni jako podpora ozbrojených složek. Nejčastěji se mluví například o střežení objektů při povodních nebo jiných živelných katastrofách.  

„V první řadě je třeba zmínit, že stanovená záloha není žádnou organizací. Není tam žádná hierarchie. Je to pouze označení pro lidi, kteří prošli tou soustavou střeleckých kurzů. Tito lidé jsou tak připravení jít na požádání plnit nějaké krizové úkoly,“ vysvětluje člen představenstva sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX David Karásek.  

Členové stanovené zálohy musí vždy počkat, až je stát o jejich pomoc požádá. „Není to tak, že jsem stanovená záloha a jdu bránit stát. Nejde o žádnou skupinu samozvanců,“ vysvětlil v pořadu Tacticoolna Karásek. Z pohledu zákona nemá stanovená záloha žádné speciální pravomoce. V současné době se navíc počítá s tím, že členové budou úkolováni až na základě krizového zákona.  

Slib členů stanovené zálohy státu:  
Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že jako občan a vlastenec budu respektovat principy demokratického právního státu a budu obětavě plnit úkoly, které mi budou jako členovi stanovené zálohy státu uloženy. 

Členové musí projít náročným střeleckým výcvikem i teorií  

Všichni zájemci musí projít speciálními kurzy, které dělá jen několik soukromých společností v České republice. V první řadě je třeba absolvovat osm teoretických hodin na učebně. Náplní je téma nutné obrany, krajní nouze, první pomoc, bezpečné zacházení se zbraní, předcházení konfliktu nebo případná soudní dohra a rozbory skutečných událostí.  

„Osobně jsem po mnoha přednáškách tohoto kurzu dospěl k názoru, že by takovým školením měl projít každý, kdo žádá nebo je držitelem zbrojního průkazu skupiny E. Tedy je oprávněn nosit zbraň za účelem ochrany života, zdraví a majetku,“ uvedl pro Drbnu instruktor Pavel Gregory, který pracuje pro HardTask.  

Další samostatný kurz je opět dlouhý osm hodin. Tentokrát už se odehrává přímo na střelnici. Během něho musí střelci absolvovat několik cvičení, které předepsalo samo ministerstvo. Řada účastníků vypadne na špatné a nebezpečné manipulaci.  

„Střelec se během kurzu dostane do situace, že nestojí ve střeleckém stavu, ale na volném prostranství v řadě s ostatními střelci a zády k terči. Následně má provést otočku, tasit z pouzdra a střílet na cíl, který přitom musí identifikovat a vyhodnotit. V tu chvíli se ukáže, že to bez předchozího nácviku základních dovedností není schopen bezpečně zvládnout,“ uvádí Pavel.  

Třetí částí jsou takzvané hodnocené střelby. Ty se musí splnit na veřejně přístupném závodu. Cílem je v časovém limitu odstřílet situaci, která je pevně daná ministerstvem. Diskvalifikace může nastat například v situaci, kdy střelec zasáhne „neterč“ nebo získá příliš trestných bodů.  

Po absolvování hodnocených střeleb žádá zájemce o stanovené zálohy o základní aprobaci. Po jejím vydání se stává členem stanovených záloh. Tím však jeho školení a účast na kurzech nekončí.  

Následující kurz trvá tři dny. Během něho se procvičuje střelba z krátkých i dlouhých zbraní, střelba za pohybu, z nestandardních poloh a po fyzické námaze. Zároveň je třeba ověřit, zda je střelec schopný uplatnit znalosti ze zdravovědy i se zbraní v ruce.  

Závěrečný kurz trvá čtyři dny. V rámci něho účastníci střílí v balistické ochraně, cvičí se v technice a koordinaci řízeného střeleckého zásahu a základech ochrany před účinky zbraní hromadného ničení. Poslední den kurzu se odehrává na taktickém polygonu, kde se nacvičuje střelecko-taktický zákrok proti aktivnímu útočníkovi.  

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Výhrůžky zastřelením i stříhání vlasů. Jak vypadal srpen 1968 v Hradci?Společnost

Výhrůžky zastřelením i stříhání vlasů. Jak vypadal srpen 1968 v Hradci?

„Vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky překročila státní hranice Československé socialistické republiky...“. Těmito slovy oznamoval hlasatel Čs. rozhlasu Vladimír Fišer ve dvě hodiny v noci 21. srpna 1968 příchod okupačních vojsk. Stovky vojáků byly v tu dobu již u Hradce Králové.

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasněSpolečnost

Co dnes Češi chtějí od plotu? Zkušenosti z tisíců realizací mluví jasně

Plot už dávno není jen hranicí pozemku. Majitelé domů od něj dnes čekají soukromí, skvělý vzhled, bezpečí pro děti i domácí mazlíčky, a hlavně co nejmenší starosti do budoucna. Zkušenosti společnosti Ploty Dobrý z tisíců realizací po celé republice ukazují, jak se požadavky českých zákazníků na oplocení za poslední roky proměnily.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook