Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) před plánovanou úpravou toku odchytávali ryby v Husím potoce v Luisině údolí u Dolního Dvora v Krkonoších. Ichtyologové je odlovili pomocí elektrického agregátu na úseku potoka dlouhém asi 100 metrů a přemístili do bezpečí. Většinou šlo o pstruhy. Správa národního parku upravuje horské vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Na mnohých tocích v Krkonoších jsou různé migrační překážky, jako je třeba betonový či dřevěný stupeň.
"V Husím potoce jsou jen dřevěné kulatiny, takže to nebude tak velká stavba. Nicméně půjde o zásah do koryta, proto bylo potřeba ryby v úseku dlouhém asi 50 metrů pod překážkou a 50 metr nad ní odlovit a převézt výš na tok, aby nedošlo k jejich usmrcení během stavby. Část kulatin se odstraní a zbytek se dorovná kamenitým skluzem, aby tam nebyl žádný stupeň," řekla hydrobioložka Správy KRNAP Anna Josefovičová.
Mechanismus odchytu je takový, že se do vody pouští menší množství elektrického proudu, který ryby omráčí a pak je snadnější je odlovit. "Poté, co omráčené ryby vyplavou na hladinu, odloví se sítí, umístí do kyblíků či kádě a přemístí do bezpečí. Dnes jsme odlovili asi 30 pstruhů," řekla Josefičová.
Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.
"Jakmile migrační překážky odstraníme, tak se sem natáhnou z Malého Labe pstruzi a jelikož tam je i stabilní populace vranky, tak i vranka. A pro tu to děláme hlavně," řekl dnes k úpravám v Husím potoce mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Vranka obecná je drobná ryba žijící v nejčistších horských a podhorských pstruhových tocích, je označována jako bioindikační druh. Živí se larvami chrostíků, jepic, pakomárů, muchniček, pošvatek a také drobnými korýši. Jde o ohrožený druh, populace v krkonošských říčkách stagnuje.
Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude návrh, jak zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů. Navazující projekt by měl přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Cílem je podle zástupců Správy KRNAP nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
