Vojáci v Krkonoších procházejí náročným výcvikem. Nacvičovali například hledání lidí v lavinách
Zimního výcviku v Krkonoších nad Špindlerovým Mlýnem se tento týden účastní 13 vojáků, z nichž 11 je ze 73. tankového praporu Armády ČR (AČR) a dva ze 42. mechanizovaného praporu brigády rychlého nasazení AČR. Včera měli na programu nácvik záchrany lidí z laviny a jejich transport do bezpečí. Jedním z hlavních cílů cvičení je vybrat vojáky, kteří mají předpoklady stát se instruktory přesunu na sněhu a ledu. Zimní cvičení vojenských instruktorů v Krkonoších se koná každoročně a je součástí širších tréninkových aktivit Armády ČR v oblasti
"Viditelnost je 50 metrů, teplota vzduchu čtyři stupně nad nulou, rychlost větru 25 m/s a těžký firnový sníh. Jde tedy o složité a náročné podmínky, jak na záchranu, tak pro transport. Pro výcvik jsou podmínky naprosto ideální," řekl vedoucí instruktor kurzu Petr Stach.
Dnes měli vojáci výcvik v nadmořské výšce 1 210 metrů. "Nacvičujeme pohyb v extrémním horském terénu, vyhodnocování lavinového rizika, včetně měření sněhových profilů. Součástí cvičení je také záchrana lidí z laviny, tomu se věnujeme dnes," dodal Stach. Upozornil, že cvičení sledoval na místě i velitel 73. tankového praporu Vít Ducháček.
Úkolem je v co možná nejkratší době vyhledat a vyhrabat ze sněhu figuranta a tři lavinové vyhledávače rozmístěné pod sněhem, takzvané pípáky, které simulují situaci zavalené skupiny lidí. K tomu vojáci v zimním maskování použili lavinové sondy, lopaty, vyhledávače a další záchranářské vybavení. "Hodnotí se také čas, ideální je, když vše najdou do 15 minut. Po čtvrt hodině totiž šance na záchranu lidí pod lavinou dramaticky klesá," řekl Stach.
Při armádním nasazení v krizových oblastech se musí vojáci spoléhat na sebe navzájem. "Každá minuta hraje roli. Proto je důležité, aby vojáci věděli, jak se v podobné situaci zachovat. Součástí výcviku je také transport zraněného extrémním terénem do bezpečí, což vyžaduje také určitou dovednost a zkušenost," vysvětluje Stach. Podle něj jsou vojáci díky zvládnutému výcviku při nasazení společně s profesionálními záchranáři plnohodnotnou pomocí.
V Krkonoších platí po vydatném sněžení v minulých dnech třetí stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Tento stupeň je charakterizován jako značné lavinové nebezpečí.
Znalost pohybu na sněhu a ledu ve složitém horském terénu patří podle Stacha mezi pět druhů speciálních činností, které vojáci Armády ČR musí zvládnout. Mezi další činnosti patří plavání, výškové lezení a přežití v extrémních podmínkách. "Proto potřebujeme instruktory pro každou tuto dovednost. Instruktoři tyto činnosti poté v jednotlivých jednotkách armády vyučují," řekl Stach.
Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) v Krkonoších projde ročně zimním výcvikem přibližně 900 vojáků Armády ČR. Po dohodě se Správou KRNAP trénují především ve středních Krkonoších nad Špindlerovým Mlýnem kolem Brádlerových bud a Medvědí boudy. Pohybují se mimo cesty všude mimo klidová území KRNAP, prakticky v oblasti od Labského dolu až po hřebeny Krkonoš, v lese i nad horní hranicí lesa. Cvičí pohyb v terénu, sjezd volným terénem, bivakování, orientaci, lezení na ledopádu, slaňování, transport raněného, záchranu z laviny, seskoky padákem nebo létání v podvěsu. "Konkrétně závisí na dané jednotce a tom, kdo pro ně výcvik pořádá," řekla Petra Šťastná z oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55 tisíc hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
