pátek 21. ledna 2022 Běla

Průměrná mzda stoupla o skoro šest procent. Obyvatelé mají brát 37 499 korun

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Ve druhém čtvrtletí mzda meziročně vzrostla po revizi o 11,4 procenta, růst tak ve třetím čtvrtletí zpomalil. Analytici zpomalení očekávali, podle nich vývoj mezd nebyl ve třetím čtvrtletí jako v předchozím ovlivněn nízkou srovnávací základnou loňského roku a mimořádnými odměnami zdravotníků.

Mzdový vývoj byl ve třetím čtvrtletí diferencovaný podle odvětví. "Také ve 3. čtvrtletí se udržel vysoký mzdový růst ve zdravotní a sociální péči, tentokrát o osm procent. K nejvyššímu růstu ale došlo v činnostech v oblasti nemovitostí, konkrétně o 11,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky práce Jitka Erhartová.

Nominální růst zaznamenali statistici ve všech odvětvích, v pěti se ale dostal pod hodnotu nárůstu spotřebitelských cen, který v daném období činil 4,1 procenta, takže v reálném vyjádření by šlo o pokles, podotkli statistici. Nejméně, o 0,6 procenta, rostly nominální mzdy v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, kde mzda stoupla o 199 korun na 32 615 korun. Na druhém nejhorším místě byla veřejná správa a obrana s nárůstem 2,3 procenta. O třetí místo se dělí stavebnictví a ostatní činnosti s nárůstem 3,6 procenta, následuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde činil nominální růst 3,8 procenta.

Nejvyšší průměrnou mzdu, zhruba 65 tisíc korun, vykazují informační a komunikační činnosti, následuje peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o šest procent na 58. 795 korun. Třetí příčku si s téměř 51 tisíc korun drží odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Naopak na nejnižší úrovni jsou mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, průměrná mzda tam sice meziročně vzrostla o 7,1 procenta, ale se 22 346 Kč je nejníže. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde vzrostla o 6,6 procenta na 26 759 korunb.

Z hlediska krajů zůstává nejbohatším regionem Praha, průměrná mzda tam ve třetím čtvrtletí stoupla na 45 523 korun. Nárůst o 5,2 procenta patřil k těm nižším, nejvyšší, 7,1 procenta, byl ve Zlínském kraji. Naopak regionem s nejnižší mzdovou úrovní je nadále Karlovarský kraj s průměrnou mzdou 33 249 korun. Následuje Zlínský kraj, kde se průměrná mzda dostala na 33.794 korun. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 5,6 procenta na 33 941 korun a v Jihomoravském kraji o šest procent na 36 852 korun.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 5,7 procenta na 32n 979 korun. U mužů dosáhl 35 086 korun, u žen byl 30 433 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 133 korun a 58.875 korun.

Hodnocení článku je 30 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky mzda, průměrná, ČR, statistika, zaměstnání, plat, peníze, finance, hospodářství, odhady, ČSÚ

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.