Zprávy

Na tragédii z 11. září se pořádně připravit nejde, říká náměstek hradeckých hasičů Pavel Nejtek

Petr Roubíček6 minut čtení11. 9. 2021, 7:10

ilustrační foto · Foto: HZS Královehradeckého kraje

Dnes si připomínáme 20 let od teroristických útoků 11. září 2001. V tento den se změnilo fungování i myšlení celého světa. Létaní je nyní bezpečnější a velký důraz se začal klást i na požární bezpečnost ve výškových budovách. Na téma podobných událostí si Hradecká Drbna povídala s náměstkem krajských hasičů plukovníkem Pavlem Nejtkem.

Dnes si připomínáme 20 let od koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily 11. září 2001 ve Spojených státech. Provedlo je 19 příslušníků militantní islamistické organizace al-Káida. Ti unesli čtyři letadla. Dvě z nich narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, další do Pentagonu. Čtvrté se zřítilo u města Shanksville. Počty o obětech se u jednotlivých zdrojů liší. Obecně se udává, že během útoků zemřelo zhruba tři tisíce civilistů. Přes šest tisíc dalších bylo zraněno.

Jde se efektivně připravit na situaci, která nastala 11. září 2001?

Pokud se budeme bavit o tom, že se jedná o teroristický útok, tak velice obtížně. Pokud budeme konkrétní a budeme se bavit přímo o 11. září, dvojčatech a nárazu letadla, tak na to se určitě nejde připravit. Tam už je třeba rozlišovat co je to za budovu. V New Yorku to byla výšková budova a převládala ocel. V Hradci Králové máme budovy do 50 metrů a převládá železobeton.

Před dvaceti lety byl velký problém hořlavá kapalina. To všechno palivo z letadla, které se vznítilo. Požární bezpečnost se pochopitelně řeší už při stavbě budovy, ale s takto velkým množstvím hořlavé látky se nepočítá. Běžně se tam totiž nevyskytuje. Není důvod ji do té bezpečnosti počítat. Pokud bychom to chtěli řešit, museli bychom vysloveně stavět železobetonové bunkry. A to je prostě nesmysl.

Pokud se tady bavíme skutečně o leteckém útoku, nedokážu si představit, jak bychom tomu mohli zabránit. Jistým způsobem se dokážeme bránit, když útok, můžu-li to tak říct, přijde po zemi.

A dá se taková situace vůbec nacvičit? Proběhlo někdy cvičení, které by prověřilo připravenost hasičů na takhle velkou událost?

On to nemusí být nutně teroristický útok. Vezměte si například poškození plynovodu a následný výbuch, který poškodí velkou část výškové budovy a zatarasí většinu, nebo všechny únikové cesty. To, jestli někdo dělal takové cvičení vám nedokážu říct, ale jsem přesvědčen, že určitě ano. Před rokem se konec konců stalo něco velice podobného u našich sousedů na Slovensku.

Pak už by nám nezbylo nic jiného, než sáhnout po výškové technice a evakuovat je tímto způsobem. To pochopitelně cvičíme, ale v praxi záleží na mnoha faktorech. Řešíme, v jakém roce byl ten dům stavěn, jestli jsou tam nástupní plochy i to, zda jsme tam vůbec schopni tu techniku postavit.

Pamatujete nějaký takový požár v Hradci Králové?

Jeden výškový zásah jsme měli v minulém roce v Bárově ulici. To nám hořelo ve třináctém patře jednoho z těch domů. To bylo to období, kdy nám lidé parkovali na nástupní ploše. Kolegům tak nezbylo nic jiného, než přejet na trávník a postavit to tam.

„Pokud nelze utéct, zůstaňte v bytě a zabouchněte dveře“

Pojďme se teď bavit v teoretické rovině. Co dělat, pokud jsem ve výškové budově a v nižších patrech hoří? Respektive… Když nemám možnost sejít dolů a bezpečně utéct?

Jako první je třeba hledat. Záleží, jak je ten barák postavený. Některé stavby mají jednu únikovou cestu, jiné zase dvě nebo tři. Vždy bychom měli volit chráněnou únikovou cestu. To je taková trasa, kde jsme chránění před plameny, teplem a popřípadě kouřem. Pokud taková cesta není, je ideální za sebou zavřít dveře a zůstat v tom bytě.

A tam počkat na pomoc? Mám na sebe nějak upozornit, nebo se pokoušet například vylézt oknem?

Pokud hoří na chodbě, byt se bude považovat za samostatný požární úsek. Ten bude určitý čas požáru bezpečně odolávat. I ty klasické bytové dveře dokážou požáru odolávat minimálně půl hodiny. To je dost času, aby přijela pomoc. Pokud to situace dovolí, je dobré utěsnit je. Například prostěradlem nebo ručníkem. Aby se nám do bytu dostalo co nejméně kouře a mohli v něm počkat na hasiče a záchranáře.

Nejdůležitější je v této chvíli, dát o sobě vědět. Operátorce do telefonu říct všechny potřebné informace. Patro, číslo bytu a také počet lidí, kteří v bytě jsou. Do okna je pak dobré dát například ručník nebo prostěradlo. Hasiči tak zvenčí lehce identifikují váš byt a záchrana přijde o něco dřív.

Jiný způsob nedoporučujete? Co třeba vylézt na střechu paneláku?

Samozřejmě. Pokud existují alternativní možnosti, je třeba se nad nimi zamyslet. V krajním případě se můžeme bavit o přelézání balkónů. Ale ano… Pokud nám to možnosti dovolují, můžeme zkusit vylézt na střechu. Odtud se můžeme dostat do druhého vchodu a tudy z baráku ven, nebo tady počkáme na záchranu.

Každopádně platí zásadní pravidlo. Pokud můžu, barák ihned opustím. Na místě nechávám všechny věci a utíkám jen v tom, co mám na sobě.

Jak pak probíhá ta samotná záchrana a evakuace?

Těch možností máme několik. Pokud to situace dovoluje, nasadíme evakuační dýchací masky a lidi z bytu provedeme zakouřenou chodbou. Pokud ta možnost není, máme výškovou techniku. K tomu bytu jsme schopni se dostat jak po žebříku, tak s vysokozdvižnou plošinou.

„Dobré je mít doma práškový hasící přístroj“

Jak se dá takovým situacím předcházet? Respektive… Jak minimalizovat ztráty?

V bytech je dobré mít práškový hasící přístroj. Jen je třeba hlídat hasební schopnost. Velikost není všechno. Ty nádoby jsou dvou, čtyř a šestikilové. Ale jde o údaj, který udává to, kolik toho ten prášek dokáže uhasit.

Proč zrovna práškový hasící přístroj?

Vím, kam tím míříte. Většina lidí bude nadávat, že to dělá bordel. Ale on je opravdu univerzální. Najdete na něm tří písmenka – A, B, a C. To znamená, že si poradí s pevnou, kapalnou i plynnou látkou. Například v kuchyni můžeme řešit ještě požár rostlinných tuků, ale s práškem neudělám