Na Kuksu začalo restaurování barokní sochy Velkého křesťanského bojovníka

Socha Velkého křesťanského bojovníka vznikla v roce 1732 a naposledy ji odborníci restaurovali v 60. letech minulého století. "I proto současný stav sochy vyžaduje odborný zásah, jehož cílem je zamezit degradaci kamene a kovových prvků. Veškeré práce byly plánovány dopředu," uvedl kastelán Libor Švec.

Návštěvníci bylinkové zahrady budou moci sledovat práci restaurátora na vlastní oči. Hotovo by mělo být do léta. "Sochu očistíme od řas, mechů a lišejníků. Dále ztenčíme černé krusty, odstraníme degradované doplňky, vyplníme spáry a také trhliny, které jsou typické pro tento druh kamene, jedná se o přirozený jev stárnutí," řekl restaurátor Michal Polák.

Kolem sochy je lešení. Odborníci demontovali téměř dva metry dlouhý meč, který odvezli do restaurátorské dílny a do pravé ruky Velkého křesťanského bojovníka se vrátí před dokončením všech prací. Náklady na restaurování samotné sochy jsou 472.000 korun a na renovaci meče okolo 52.000 korun.

"Téma Křesťanského vojína se objevovalo již za křižáckých válek. Ve výtvarném zpracování býval zpodobňován především na grafických listech, v malířství výjimečně a v sochařství nikdy, čímž se ve šporkovském prostředí jedná o skutečný unikát," uvedl Švec.

Restaurování sochy zapadá do dlouhodobého plánu památkářů postupně v Kuksu obnovovat sochařská díla barokního sochaře Brauna, jehož stěžejním dílem v areálu jsou alegorické sochy Ctností a Neřestí. Jejich originály si návštěvníci mohou prohlédnout v lapidáriu hospitálu.

Díla barokního sochaře Brauna je možné vidět i v nedalekém Novém lese v takzvaném Braunově betlémě. Jde o skupinu soch a reliéfů vytesaných do skály a zakomponovaných do krajiny. Restaurovaná socha byla dříve součástí Braunova betléma.

Na jaře je hospitál pro návštěvníky otevřený od úterý do pátku od 9:00 do 17:00. O letních prázdninách bude památka otevřena denně, tedy i v pondělí. Bylinková zahrada je přístupná celoročně bez omezení.

Barokní komplex v labském údolí v Kuksu začal stavět František Antonín Špork v roce 1692. Stavební činnost vyvrcholila kolem roku 1710. Z původního rozsáhlého lázeňského areálu se dochoval pouze špitál s kostelem Nejsvětější Trojice a kryptou. Zámek a některé další budovy vzaly za své při povodních a požáru.