V Krkonoších mohou být dvě smečky vlků, na hřebeny je láká potrava

Jeden z posledních pravděpodobných pobytových znaků správci KRNAP našli 22. června ráno na turistické cestě mezi Výrovkou a Luční boudou. "Zřejmě šlo o vlčí trus se zbytky srsti divoké zvěře," řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podotkl, že bez rozboru genetického vzorku nelze s jistotou nález určit.

"Z více než 90 procent potravu vlků tvoří divoká zvěř, především jeleni a srnci a divoká prasata. Návrat vlků do Krkonoš je proto pro přírodu v národním parku přínosem. Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začal vracet, zpočátku šlo o výjimečná pozorování," řekl Drahný.

Mezi pobytové znaky vlků v Krkonoších patří kromě trusu také zbytky kořisti. Důkazy o výskytu vlků přinášejí i fotopasti. Monitoring vlků na území KRNAP se uskutečňuje ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou.

Podle zooložky Mikslové není výskyt vlků ve vyšších nadmořských výškách v Krkonoších výjimečný. "Vlci jdou za potravou, na zimu se stahují do nižších poloh. Mohu turisty ujistit, že od vlků bezprostřední nebezpečí v Krkonoších nehrozí, jsou to ze své podstaty plachá zvířata. Na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že jsou tady a podle toho se chovat, například mít psy na vodítku a neodhazovat zbytky jídla, aby si vlci na to nezvykli. To pak může být jedna z příčin, proč se vlci mohou k lidem přibližovat," řekla zooložka Správy KRNAP Karolína Mikslová.

Letos na jaře zoologové Správy KRNAP upozornili na menší plachost vlků. Nejčetnější taková pozorování byla v podhůří Krkonoš, a to v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Podle odborníků je ale takovéto chování časté u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají zkušenosti dospělých jedinců. "Správa KRNAP ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně vyhodnocuje všechna pozorování vlků v rámci projektu Life Wild Wolf," uvedla Mikslová.