V Nizozemsku našli vrak československého letounu, na palubě byl i Jaroměřák Jan Hejna

Nalezený vrak bombardéru Vickers Wellington patřil 311. československé bombardovací peruti RAF. „Vrak letadla obsahuje pozůstatky pěti členů české posádky," uvedlo české ministerstvo zahraničí. Bombardér byl sestřelený 23. června 1941 německým nočním stíhačem při návratu z bombového útoku na Brémy.

Na palubě sestřeleného letounu bylo šest členů - Alois Rozum, Leonard Smrček, Vilém Konštatský, Karel Valach a rodák z Jaroměře Jan Hejna. Jediný, kdo pád letounu přežil, byl ale 1. pilot Vilém Bufka. Měl zlomenou nohu nad kotníkem a několik tržných ran na hlavě i po celém těle. Po zotavení v nemocnici strávil čtyři roky v německých zajateckých táborech. Vilém Bufka byl dokonce Němci odsouzen k smrti, ale rozsudek nebyl vykonán a on se dožil konce války.

Dalším členem sestřeleného letounu RAF byl palubní střelec Jan Hejna, který se narodil roku 1915 v Jaroměři. Pracoval jako policista, ale také získal průkaz soukromého pilota. Z protektorátu utekl 1. listopadu 1939 přes Maďarsko a bývalou Jugoslávii. Roku 1940 se dostal do Anglie a ačkoliv si především přál dokončit svůj pilotní výcvik, ochotně přijal pozici střelce. Při havárii letadla zemřel pravděpodobně po seskoku padákem. Během rehabilitace v roce 1989 byl povýšený do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Po pohřešovaných členech nebyla až dosud nalezena žádná stopa, až nyní, po 80 letech. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na se místě dopadu našly úlomky kostí, kus boty a letecké kombinézy. Experti se teď snaží přiřadit nalezené pozůstatky jednotlivým členům posádky. Analýza bude trvat několik týdnů.

Vyzvednutí vraku je součástí nizozemského programu, který byl zahájen v roce 2019, vláda od té doby platí podle listu The Guardian veškeré náklady. Jeho cílem je umožnit uložení pozůstatků pohřešovaných pilotů a členů posádek a dát jejich příbuzným jistotu o osudu rodinných příslušníků.

Během druhé světové války bylo nad územím Nizozemska sestřeleno nebo se zřítilo více než 5500 letadel. Třicet až 50 těchto vraků letadel podle odhadů stále obsahuje pozůstatky členů posádek. Každý rok se v rámci programu podaří vyzvednout až tři vraky, program se zaměřuje na britská i na německá letadla. Přednost mají ty nálezy, kde je vyšší pravděpodobnost úspěchu operace a kde existují pozůstalí po předpokládaných obětech.

Českoslovenští piloti i další vojáci, kteří po okupaci a vzniku Slovenského státu v březnu 1939 zamířili do exilu, se už od počátku zapojili do bojů druhé světové války. Vycvičení letci sloužili v Polsku a později Francii, největší slávy dosáhli v modrých uniformách RAF. Vedle stíhačů se do akce zapojili už od roku 1940 právě členové 311. bombardovací perutě, kteří první nálet podnikli 10. září 1940.

Často útočili například na okupovaný francouzský přístav Brest, kde v létě 1941 vážně poškodili těžký křižník Prinz Eugen. Ztráty, které se jen těžko doplňovaly, ovšem narůstaly. Do dubna 1942, kdy "třistajedenáctka" skončila s nálety, provedla 1029 bojových letů a z 318 mužů jich ztratila 128 (94 padlo). Zbytek války tak decimovaná československá bombardovací peruť RAF strávila v rámci Pobřežního velitelství.

Piloti sloužící pod Velitelstvím bombardovacího letectva byli všichni dobrovolníci a s každým nástupem na palubu podstupovali ohromné nebezpečí. Více než 44 procent členů posádek sloužících pod bombardovacím velitelstvím, tedy přes 55 000 mužů, padlo v boji o nebe nad Evropou, což je největší podíl úmrtí ze všech spojeneckých jednotek, uvádí The Guardian.