V Nové Pace na Jičínsku byla dokončena rozsáhlá revitalizace několika prostranství, která město architektonicky i funkčně více propojila. Stavební práce město udělaly především bezpečnější pro chodce a vstřícnější pro řidiče.
„V Nové Pace jsme intenzivně pracovali zhruba rok. Průběh byl kvůli výstavbě za provozu složitější, než se původně zdálo. Jsem moc rád, že se nám vše podařilo zvládnout v termínu a lidé mají město hezčí a bezpečnější,“ říká stavbyvedoucí Martin Hajtman ze společnosti SOVIS CZ.
Změnou ergonomie ulic Komenského, V Aleji a Gebaureova získala Nová Paka mnohem bezpečnější vjezd do centra. Dopravně nejexponovanější byla dříve zejména ulice Komenského, kterou denně projelo až 6.000 aut a přejít ji byl mnohdy kousek pro kaskadéry. Při revitalizaci ulice v délce 293 metrů se z dvousměrné komunikace stala jednosměrná s omezenou rychlostí na 30 km/h, zúžil se prostor pro auta, rozšířily se chodníky, vznikla nová místa pro bezpečné přecházení a celý prostor se stal bezbariérový.
Nevyhovující chodníky dostaly nový kvalitní povrch, který zdobí kombinace mozaiky. Pod nově založeným stromořadním s 19 novými stromy se objevily pohodlné lavičky. Sjezdy a přechody mezi chodníkem a vozovkou nyní snadno zdolají i lidé na vozíku a maminky s kočárky. Parter doplňují stojany na kola, sedací prvky nebo zahrazovací sloupky, z nichž některé jsou osvětlené. Praktické úpravy proběhly i na křižovatce.
Na Tržišti na rozhraní Komenského ulice a Masarykova náměstí. Tento prostor býval nepřehledný a nebezpečný jak pro řidiče, tak pro chodce. Řidiči jedoucí z ulice Na Tržišti měli špatný rozhled směrem k náměstí a při výjezdu museli zastavit, a blokovali tím přechod pro chodce. „Posunem křižovatky hlouběji do prostoru náměstí se celý úsek značně zpřehlednil a je bezpečnější. Chodce chrání zpomalovací vydlážděný práh s místem pro přecházení,“ doplňuje Martin Hajtman.
Zvláštní kapitolou byla revitalizace prostoru po 10 domech zbouraných ve 3. čtvrtině 20. století s příznačným názvem „Zbořeniště“. „Definitivní podobu dostane prostranství až po zapracování do komplexního projektu revitalizace celého města. Současné úpravy jsou dočasné a řeší funkční a estetickou stránku prostoru s tím, že změna do „stavebního módu“ musí být v budoucnu velmi jednoduchá,“ popisuje filosofii proměny prostoru stavbyvedoucí Martin Hajtman.
Prostranství pohledově navazuje na historickou čtvrť pod bývalým klášterem paulánů s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Již dříve instalovaná expozice geoparku byla nyní citlivěji zapracována do prostoru. Nachází se na nižší terase. Povrch tu byl zpevněn mlatem a pro zjemnění kompozičního efektu zde byly vysazeny vysoké trávy a cibuloviny. Blízká studna získala novou ruční pumpu, která byla doplněna vodním dřevěným hracím prvkem.
Už krátce po zprovoznění si tenhle vodní prvek oblíbily hlavně děti. Mlýnek je zcela unikátní, vyrobený z atypického nerezu a jen tak někde ho nenajdete,“ doplňuje Hajtman. Do přilehlého travnatého svahu byly včleněny ploché šlapáky a všechny mlatové povrhy byly opatřeny obrubou. Po odstranění stromu, který bránil optickému sjednocení území, vznikla vyhlídková terasa s nainstalovaným mobiliářem v podobě kovových stolů se židlemi.
Nové plochy pro odpočinek vznikly v parku u Brdského potoka, který navazuje na již dříve revitalizované Jírovy Sady. Odkrytá část toku tu vytéká z dlouhé zatrubněné části. Volně tekoucí voda získává pomalu na kvalitě a do budoucna se předpokládá její úplné vyčištění a odstranění kalu.
Hlavní trasa s asfaltovým povrchem podél železniční tratě je vystavěna jako bezbariérová a opatřili jsme ji hmatovými prvky pro nevidomé. Kvůli odvedení srážkové vody jsme museli provést náročné odtěžení terénu 15 m před lávkou přes Brdský potok, který převyšoval cestu,“ popisuje Martin Hajtman stavební komplikace. Kolmo přes cestu vede nově odvodňovací rigol z čtyřřádku štípaných žulových kostek.
Cesta slouží předně pro pěší, maximálně pro vozidla údržby. V samotném korytu potoka byly doplněny chybějící kamenné kvádry. Na podporu místního biotopu se instalovaly tzv. vegetační kazety s kamennou obrubou k umístění vlhkomilné vegetace, zejména rákosu a kosatců. Členité dno a mokřadní ostrůvky tu přispějí k větší rozmanitosti živočichů i rostlin.
