Zájem o dotace proti boji s kůrovcem není velký. Majitelé lesů můžou získat až 500 tisíc

"Čekali jsme o dotace větší zájem," připustil Klíma. Kraj od jara dosud přijal 87 žádostí o dotaci a většinou je podle radního podaly obce, které na vyřízení dotace mají administrativní aparát. Soukromí vlastníci lesů podle něj mají hlavně starosti se samotnou těžbou.

Dotace má podle Klímy vlastníky lesů motivovat k včasnému pokácení kůrovcového dříví ještě "zazelena" s kůrovcem ve dřevě. "Bohužel expanze kůrovce je tak silná a vlastníci nestíhají," uvedl. Když již kůrovec vyletí a strom uschne, tak na dotaci není nárok. Klíma předpokládá, že více žádostí bude na stavbu oplocenek. V dotačním programu chce kraj pokračovat i v příštím roce.

Žadatel může získata až půl milionů

Těžbu a přiblížení kůrovcových stromů k asanaci kraj podporuje dotací 150 korun za metr krychlový dřeva. Na jeden běžný metr oplocení je dotace 70 korun. Minimální výše dotace je 5000 korun na jednu žádost. Jeden žadatel může získat maximálně 500.000 korun.

Vlastníků lesů s výměrou do 50 hektarů je v kraji 17.000 a hospodaří v lesích o celkové výměře 17.242 hektarů. Právě velké množství malých vlastníků je podle Klímy jedním z rizik šíření kalamity. Nečinnost kteréhokoli malého vlastníka lesa je totiž hrozbou pro sousední porosty jiných vlastníků.

Situace v jiných krajích je horší

Lesy v Královéhradeckém kraji sice zatím nezasáhla kůrovcová kalamita v takovém rozsahu jako na Moravě či Vysočině, ale kraj čeká zhoršení stavu. V západní až severozápadní části kraje lze podle hejtmanství již nyní hovořit o kalamitním stavu.

Území Královéhradeckého kraje pokrývá 145.000 hektarů lesa, což představuje 30,5 procenta jeho celkové rozlohy. Zhruba 74 procent lesů tvoří jehličnany, především smrk. Největšími vlastníky lesů v kraji jsou státní podnik Lesy České republiky a Krkonošský národní park.