Krkonoše jsou jednou z posledních oblastí s relativně početným výskytem tetřívka obecného. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesl na pouhých 74 kohoutků. Odborníci se snaží klesající trend zvrátit vytvářením vhodných podmínek pro jeho život, zejména novými tokaništi. V Krkonoších proto letos na 11 plochách vytvořili 38 ha umělého bezlesí.
Právě na populací v Krkonoších, v Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR. Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších spojený zejména se zarůstáním tzv. imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy postupně zarůstají a on tak přichází o prostředí vhodné k životu.
Nepříznivé pro tetřívka jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého podílející se v některých oblastech významně na likvidaci hnízd a mladých ptáků.
Nepomohlo mu ani v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť, kde tetřívek nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou a negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území.
„Pomocí přepážek opětovně zavodňujeme lesní rašeliniště, podsazujeme potravně významné dřeviny jako třeba břízu a jeřáb, podporujeme bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých rostlin a vytváříme pro něj nová tokaniště. Zároveň se snažíme vyloučení jakéhokoliv rušení tetřívka na tokaništích a zimovištích v souvislosti s cestovním ruchem,“ popsal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
