Letošní volby byly v kraji pro KSČM historickým propadem, říká politolog UHK Milan Školník

Do voleb v Královéhradeckém kraji šlo několik politických uskupení (koalic). Čím si myslíte že to je? Přistupují k tomu jednotlivé strany například proto, že by se samostatně tak vysoko nedostaly?

Je v tom možné najít hned dvě strategie. Pro ty politické strany, které se ve výsledcích průzkumů veřejného mínění dlouhodobě pohybovaly kolem pěti procent, tedy na hranici nutnou pro vstup do krajského zastupitelstva, šlo o to v rámci krajské politické scény přežít. V takovém případě sázka na volební spolupráci s jinou politickou stranou, jejíž voliči jsou schopni dodat společnému volebnímu projektu o nějaké to procento navíc, mohla vyjít. Byl to případ sociálních demokratů a zelených. Pak tu ale máme takové subjekty, jako třeba Občanskou demokratickou stranu, která touto cestou jít nemusela. Do spolupráce s hnutím STAN a Východočechy přesto šla a vyplatilo se jí to. Vytvořilo se uskupení středopravicových stran, které bylo schopno těsně porazit hnutí ANO, a to navzdory předvolebním průzkumům.

Jak může nové vedení kraje ovlivnit vedení Královéhradeckého kraje? Dají se očekávat nějaké razantní kroky nebo velké změny?

Náš kraj patří mezi ty nejmenší kraje, řada krajských zastupitelů nepatří mezi nováčky, ale načínají třeba už i třetí volební období. Jinými slovy krajští politici se velmi dobře znají. Někteří mají společnou zkušenost v rámci současné krajské koalice. Jiní spolupracují na úrovni měst a obcí. Tyto spolupráce ostatně vyústily i ve formování volebních koalic, což bylo v těchto volbách jakousi novinkou, v minulosti to nebylo příliš časté. Role kraje je hlavně ve správě silnic, středních škol a nemocnic. Nedají se předpokládat nějaké zásadní kroky, protože řada věcí, které má kraj v gesci, jako je optimalizace středního školství, rekonstrukce náchodské nemocnice, nebo výrazné investice do pozemních komunikací, byla realizována už v tomto volebním období.

Lídr vítězné koalice Martin Červíček má obsadit post hejtmana. Zároveň se ale nechce vzdát senátorského křesla. Dají se tyto dvě pozice, podle Vás, dělat současně?

Martin Červíček je momentálně náměstkem hejtmana pro dopravu a senátorem, tedy ke kumulaci funkcí v jeho případě už dochází. Bude nepochybně argumentovat, že se mu to osvědčilo a nevidí důvod v tom nepokračovat i v pozici hejtmana. Nezapomínejme, že i hejtman Lubomír Franc byl během volebního období 2012 - 2016 také senátorem. Voličům kumulace funkcí očividně nevadí, soudě dle volebního výsledku náchodského starosty Jana Birke či jeho trutnovského protějšku Ivana Adamce, oba krom starostovských povinností zasedají i v Poslanecké sněmovně. Je to samozřejmě o tom, jak si nastaví pracovní diář, jak pracovité mají asistenty, čemu se věnují nebo se chtějí věnovat, ale tvrdit, že se to dá hravě zvládat je samozřejmě naivní. Zcela určitě musí něco z pracovního programu vypouštět a věnovat se jen takovým tématům, která jsou pro ně časově zvládnutelná nebo politicky zajímavá.

ČTĚTE TAKÉ: VOLBY 2020: Hejtmanem kraje bude Martin Červíček. Koalice s Piráty, TOP 09 a KDU-ČSL je připravená

Co říkáte na to, že se krajské vedení skládalo po dvaceti letech bez účasti KSČM?

Je to historický propad KSČM v Královéhradeckém kraji, přitom ve volebním období 2012 - 2016 se komunisté podíleli na krajské vládě, byli v koalici s ČSSD a dokonce měli i pozici náměstka hejtmana. Když se ale podíváme na výsledky z ostatních krajů, tak je zřejmé, že obě levicové strany, tedy jak KSČM, tak ČSSD, výrazně ztrácely. Bude třeba se analyticky podívat na to, kde jejich hlasy skončily, zdali u hnutí ANO, anebo jestli se rozmělnily mezi středové strany.

Trochu překvapením jsou v těchto volbách Piráti, kteří získali téměř 14,5 procenta hlasů. V roce 2016 byli v koalici se SZ pro KHK. Čím to? Myslíte, že je to složením voličů (věkem, vzděláním) nebo je to tím, že se Piráti osamostatnili?

Možná ani tak velkým překvapením nejsou, protože jejich volební výsledek odpovídá výsledkům předvolebních průzkumů za poslední měsíce. Na těchto krajských volbách bylo zajímavé, že se neobjevila žádná výrazná nová strana či hnutí. Pokud to měla být Trikolóra, tak očekávání nenaplnila. Piráti, i když už s nimi máme zkušenost z Poslanecké sněmovny, tak pořád ještě mohli představovat alternativu pro ty voliče, kteří chtěli změnu na úrovni kraje.

Před volbami to vypadalo, že bude účast voličů nízká. I přes současnou epidemii koronaviru, ale byla druhá nejvyšší v historii. Bylo to způsobeno i tím, že se konaly současně také volby senátní? Nebo prostě lidé volali po změně?

Je pravda, že souběh voleb obecně volební účasti nahrává, i když nemusí to být výrazné zvýšení. V případě těchto voleb bylo více proměnných. První je nepochybně počasí, které bylo příznivé na to se projít, vyrazit třeba do parku a cestou se zastavit ve volební místnosti. Druhou je charakter voleb. Krajské volby se považují za volby druhého řádu. Ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny nejsou pro voliče, ale ani politiky, tak lákavé, nicméně můžeme je vnímat jako pololetní vysvědčení vlády a opozice. Pokud v nich rezonuje silné téma, tak i volební účast může být slušná. Letos to byl nepochybně koronavirus. Hlasy pro vládní strany tak mohly znamenat, že veřejnost s realizovanými opatřeními, a tím, jak vláda globální pandemii zvládá, souhlasí. Hlasy pro opozici naopak mohly být signálem toho, že si to volič nemyslí. Koronavirová krize byla důležitou proměnnou i sama o sobě. Volič uvažuje racionálně a nepochybně vyhodnocoval, jestli mu stojí za to přijít do volební místnosti a riskovat případné nakažení. V sázce bylo voličovo zdraví, pracovní neschopnost a vůbec i určité nahlížení na něj komunitou, ve které žije, což je problém zejména na malých obcích, kde se lidé dobře znají a tyto záležitosti se tam velmi citlivě vnímají. Volební účast ve výši čtyřicet a jedno procento ale demonstruje, že koronavirová krize občany neodradila.