Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary se chystají příští rok přeplout Egejské moře. Teď vyzkoušeli speciální člun vydlabaný z jednoho kusu kmene, po kterém se budou plavit.

Vyřezávkou dřevin začala ke konci minulého týdne ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla - jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.

Dřevěné plavidlo pro další expedici Monoxylon je téměř hotové. Experimentálním archeologům z Archeoparku Všestary zbývá doladit detaily a finální vzhled repliky pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu kmene dubu. Koncem září ho chtějí vyzkoušet na přehradní nádrži Rozkoš u České Skalice na Náchodsku. Na začátku byl mohutný kmen více než 300 let starého dubu, který vážil téměř 17 tun. Práce zahájili experimentální archeologové letos v dubnu.

V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem dnes začala výstava originálů botanických ilustrací od ochránkyně přírody a spisovatelky Joy Adamsonové, kterou proslavil Přiběh lvice Elsy. Výstava se koná v Galerii Zdeňka Buriana v historické administrativní budově zoo. Výstava potrvá do 25. září.

Zatímco nejvyšší teploty v Královéhradeckém kraji dnes budou šplhat přes 30 stupňů Celsia, v soutěsce Sibiř v Teplických skalách na Náchodsku se včera v 11:30 pohybovaly jen kolem 10 stupňů. Není divu, že v letních vedrech jsou skalní města v Adršpašsko-teplických skalách vyhledávaným místem. Podle Beaty Radoňové z městského infocentra v Teplicích nad Metují se průměrná roční teplota v soutěsce Sibiř mezi vysokými skalami pohybuje od šesti do osmi stupňů Celsia. Teplické skály patří městu Teplice nad Metují.

Strážci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) i letos vyrážejí na obhlídky hor na koních. S dvoučlennými hlídkami se turisté mohou nejčastěji setkat o víkendech na hřebenech Krkonoš, kde je návštěvnost nejvyšší. Poprvé vyrazili strážci do terénu na koních v roce 2012, od té doby každou letní sezonu od května do září.

V Krkonoších v sobotu 9. července roztálo sněhové pole Mapa republiky na úbočí Studniční hory. Stalo se tak o čtyři dny dříve než loni. Odtání sněhu uspíšily deště, například v lokalitě Špindlerovky mezi 5. až 8. červencem napršelo kolem 32 litrů vody na metr čtvereční. Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle.

Pracovníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) před plánovanou úpravou toku odchytávali ryby v Husím potoce v Luisině údolí u Dolního Dvora v Krkonoších. Ichtyologové je odlovili pomocí elektrického agregátu na úseku potoka dlouhém asi 100 metrů a přemístili do bezpečí. Většinou šlo o pstruhy. Správa národního parku upravuje horské vodní toky, aby byly vhodné pro migraci ryb a jiné živočichy. Na mnohých tocích v Krkonoších jsou různé migrační překážky, jako je třeba betonový či dřevěný stupeň.

Na úbočí Studniční hory ve východních Krkonoších se začíná rýsovat sněhové pole známé jako Mapa republiky. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) odhaduje, že ještě nyní by tam mohl sníh v maximech dosahovat devíti metrů. Odhadl, že by Mapa republiky mohla letos odtát na přelomu června a července. Loni roztála v první polovině července.

Hradečtí experimentální archeologové chystají další expedici Monoxylon. Za použití repliky pravěkého člunu vydlabaného z jednoho kusu kmene dubu chtějí příští rok v létě přeplout z východu na západ Egejské moře. Plavidlo od začátku dubna vzniká u Archeoparku Všestary na Hradecku. Hotové má být do poloviny září, pak přijde na řadu jeho testování na přehradní nádrži Rozkoš na Náchodsku. Naváže na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.