Je tomu dva roky, co se Liboru Chlebounovi z Královéhradeckého kraje začaly objevovat velké problémy se zády. Kvůli silným bolestem skončil v pracovní neschopnosti a nakonec musel změnit zaměstnání. Libor své nedávné 40. narozeniny oslavil na invalidním vozíku.

S návratem dětí do škol po prázdninách roste riziko dopravních nehod, zejména v září. Rodiče by měli své děti důkladně připravit na bezpečnou cestu do školy, včetně opakování pravidel silničního provozu a chůze. Řidiči by měli být obzvláště obezřetní, zejména v blízkosti škol, na sídlištích a u zastávek MHD, kde může dojít ke střetu s nepozornými dětmi. Důležité je i správné používání autosedaček a reflexních prvků pro zvýšení viditelnosti dětí.

Do nemocnice šla Zuzana na plánovaný ambulantní zákrok, bohužel se ale nepovedl a ona ochrnula na dolní polovinu těla. Lékaři jí řekli, že už nikdy nebude chodit, z invalidního vozíku má teď šanci se zvednout alespoň pomocí pasivního exoskeletu. Tuto rehabilitační pomůcku ale nehradí pojišťovna, vznikla proto sbírka, ve které se na ni skládá veřejnost.

Jméno Ivana Nestávala nefiguruje na prvních stránkách sportovních novin a magazínů i přesto, že předvádí skvělé sportovní výkony. Dnes dvaadvacetiletý hendikepovaný sportovec se na vozíku ocitl poté, co jako dítě školou povinné prodělal akutní diseminovanou encefalomyelitidu. Diagnóza, která mu od základu změnila život ho dovedla ke sportu. Ivan Nestával se již několik let věnuje florbalu, který hraje za tým FBC Štíři České Budějovice. V posledních letech si ale našel cestu také k basketbalu. Nejen o sportu se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Pětiletý Zdenda Rejzek z Týniště nad Orlicí se narodil se vzácným onemocněním spinální muskulární atrofie (SMA), při kterém jsou oslabeny svaly a dochází k úbytku svalových vláken. Zdenda ale proti nemoci neúnavně bojuje a pomoci se mu snaží prostřednictvím charitativního jarmarku i v Kostelci nad Orlicí.

Rodiče jedné olomoucké školy často ani netuší, že jejich děti vede do života učitelka s mnohem širšími zkušenostmi, než jsou jen ty běžné pedagogické. Ondřejova maminka Marie ovlivňuje vedle žáků ve škole i vlastní tři děti. Nejmladší z nich, dnes třináctiletý Ondřej, se od všech, se kterými se denně potkává, trochu odlišuje.

Šimon Čepek je kvadruparetik, tedy ani jednu ze čtyř končetin nedokáže plnohodnotně používat. Pohybuje se proto pomocí vozíku. Přesto ale zůstává ve svém životě aktivní. Naposledy se účastnil hořické sportovní výzvy, v rámci které zdolal 21 kilometrů. Na místní to natolik zapůsobilo, že se mladému hendikepovanému sportovci složili na speciální vozík.

Jana Flechtnerová je rodačkou z Opočna, kde bydlela do svých pětadvaceti let. Poté se přestěhovala do Kutné Hory. Za prací jezdí do Hradce Králové a všude kam vyrazí, je jí plno. Její handicap jí nebrání v tom, aby brala život s humorem nebo v tom, aby skákala tandem z letadla. Vyzařuje z ní energie, dobrá nálada a pohoda. Nejen tím, čím vším si prošla, je (ne)obyčejná.

Je tomu přesně den, kdy mohli čtenáři poprvé vrátit knihy zapůjčené prostřednictvím biblioboxu. Ten je umístěn před vstupem do náchodské knihovny. Knihy bude možné vracet nonstop.

Po omezení otevírací doby si obchody v tuzemsku musí poradit s novým vládním opatřením. Ve středu začalo platit nařízení omezující počet zákazníků na ploše obchodu. Každý člověk musí mít pro sebe 15 metrů čtverečních. Podle vyjádření řetězců nejsou hlášeny žádné výrazné komplikace. Fronty se tvořily především před menšími obchody.