Hudebník, držitel dvou žánrových Andělů, ale také aktivista za osvobození zvířat, fotograf a příznivec životního stylu straight edge. Lukáš Vincour společně se spolkem Zvířata nejíme upozorňuje především fotografiemi a videi na podmínky, které panují ve velkochovech. Jak se z punkového hudebníka stane vegan a aktivista a proč podle něho neexistuje eticky přijatelný chov zvířat na maso? Nejen o tom se rozpovídal v další díle seriálu Bez servítků.

Mýtus, že na veganskou stravu přechází jen ti nejzarputilejší ochránci zvířat, je už (nejen) v české společnosti dávno překonán. Počet vyznavačů rostlinné stravy stále roste a nemusí to být jen módní směr, který lidi motivuje k radikální změně jejich jídelníčku. Zdraví, etika ale i životní prostředí jsou pilíři veganské filozofie.

Deset procent obyvatel České republiky maso nejí vůbec nebo se mu snaží vyhýbat. Čtyři procenta lidí jsou vegetariáni, vegani nebo pescetariáni, zbylých šest procent tvoří flexitariáni. K takovýmto zjištěním dospěla agentura Ipsos, která se letos v květnu na stravovací návyky zeptala více jak tisícovky lidí.

Veganství se v posledních letech stává velmi populárním způsobem stravování a mnozí lidé si kuchyni bez živočišných produktů nemohou vynachválit. Jenže v dobré víře se někdy uchylují k tomu dělat vegany i ze svých domácích mazlíčků, podle odborníků ale není takové stravování pro šelmy ideální.

Veganství a vegeteriánství je v současné době stále vyhledávanější styl stravování. A lidé se k němu uchylují z různých důvodů. Záleží jim na zvířatech, vidí v tomto smysl z hlediska ekologie a nebo je k tomu přivedly třeba zdravotní problémy. A právě v tomto duchu se ponese přednáška Tomáše Soukupa.